Historie sáňkařského sportu

První sáňkařské závody se konaly v Klostersu ve Švýcarsku. Dne 2.února 1883 byl v Davosu uspořádán první mezinárodní závod na saních za účasti Švýcarů, Angličanů,Norů,švédů, Němců, Holanďanů, ale i závodníků z Ameriky a Austrálie. Téhož kolu byl také  ve Švýcarsku ve Svatém Mořici založen Tobogganing Club – první sdružení vyznavačů sáňkařského sportu. 

U nás se prvních třiatřicet sáňkařů sešlo dne 27.ledna 1895 na Smědavě v Jizerských horách, aby uspořádali závod na horské silnici do Bílého Potoka. V roce 1896 se začalo sáňkovat v Tatranské Lomnici a sport si rychle získával další a další vyznavače, zejména na severu Čech. V Liberci dne 19. května 1909 navrhl továrník Adolf Hoffmann, aby byla na hoře Ještědu postavena první sáňkařská dráha. Dnem slavnostního zahájení jejího provozu – 12.prosince 1909 – datujeme počátek organizovaného provozování sáňkařského sportu na našem území.

Na tříkilometrové dráze z vrcholu Ještědu bylo ve dnech 1. a 2. února 1914 pořádáno první mistrovství Evropy. Titul tehdy získal liberecký závodník Rudolf Kauška a ve dvojicích Löbel s Posseltem z Jablonce nad Nisou. 

Liberecký závodník Bedřich Preisler získal titul mistra Evropy třikrát – v letech 1928, 1929 a v roce 1939. Tehdy bylo konáno 8. Mistrovství Evropy, opět na Ještědu. Dvojnásobnou mistryní Evropy se stala v letech 1934 a 1935 Hani Finková ze Smržovky.

Sáňkařský sport se z Ještědu začal šířit do jeho okolí. Horský spolek pro Jablonec a okolí rozhodl již v lednu 1910 vystavět sáňkařskou dráhu z Černé Studnice do Jablonce. Tato dráha byla otevřena na Nový rok 1911. Na druhou stranu z vrcholu Černé Studnice do Smržovky zahájila provoz sáňkařská dráha na Nový rok 1912. Další dráha v délce 5 km byla zřízena ze Štěpánky u Příchovic do Kořenova a druhá dráha do Tanvaldu, další dvě dráhy z Bramberku do Lučan. A s počtem drah rostl i počet závodníků. Mistrovství Horského spolku v Liberci uspořádaného dne 18.2.1912 na Ještědu se zúčastnilo na dvě stovky závodníků. 

Psal se rok 1946. Hrstka sportovních nadšenců v čele s Josefem Patrmanem, Janem Švadlenou a dalšími založila sáňkařský oddíl při místním sportovním klubu SK Smržovka.

Byl to jeden z prvních oddílů nejen v okrese Jablonec nad  Nisou, ale i v celém severočeském pohraničí. Založení sáňkařského oddílu nebylo náhodné, ale podmíněné dobrými úspěchy smržovských sáňkařů v době před druhou světovou válkou.  Již v roce 1912 byla zásluhou sportovců a činovníků německého svazu HDW upravena cesta z Horní Černé Studnice do Smržovky k cementárně jako závodní sáňkařská dráha. Na tehdejší poměry to byla dráha sněhová, která kromě závodní činnosti sloužila také k rekreačnímu sáňkování a v hojné míře ji používali návštěvníci chaty Horní Černé Studnice při cestě zpět do Smržovky. Častým tréninkem na této dráze dosáhli závodníci ze Smržovky takové výkonnosti, že se řadili mezi naši i evropskou špičku.

Vzpomeňme dále Alfréda Soukupa, známého stavitele saní ,podle kterého se jednomu druhu závodních saní říkalo „soukupky“, který se  na ME v Krynici umístil v kategorii dvojsedadlových saní na 2.místě.

Tato úspěšná sportovní éra sáňkařů ze Smržovky trvala do roku 1939, kdy byla druhou světovou válkou násilně přerušena. A právě v návaznosti na tuto dlouholetou úspěšnou sáňkařskou tradici založili v roce 1946 Smržováci nový sáňkařský oddíl.    Začátky nebyly nijak lehké, protože nebyla prakticky konkurence, závody v okrese se konaly výhradně ve Smržovce a zdejší závodníci neměli možnost změřit své síly s ostatními.

První závody se konaly na dráze ve Střední Smržovce u „Fortuny“ a během krátké doby se hlásili do oddílu nejen závodníci, ale i funkcionáři jako Vobicka, Kotyk, Bohuslav Patrman, Rudolf Musil  a další.K rozvoji sáňkařského sportu   v Jablonci nad Nisou došlo v letech 1948-1950 a vrcholem tohoto snažení bylo uspořádání Mistrovství ČSR na dráze z Horní Černé Studnice do Jablonce nad Nisou.

Po roce 1950 začaly se pořádat sáňkařské závody také v Liberci a v Lázních Libverda, kam členové oddílu ze Smržovky hodně dojížděli. V roce 1952 byla založena okresní a krajská komise bobů a saní, ve které byli právem také zástupci sáňkařského oddílu ze Smržovky. Byli to Josef Patrman a Miloslav Belda. Od roku 1954 začali do Smržovky jezdit také závodníci z Prahy, kteří na zdejší dráze pořádali také své okresní a krajské přebory.

Rok 1954 byl začátkem významných úspěchů sáňkařů ze Smržovky. Většina závodníků si vyjezdila účast v reprezentačních družstvech ČSR, později ČSSR a reprezentovala vzorně naši vlast. 

V letech 1973 -1976 byla v akci Z vybudována zcela nová sáňkařská dráha, a to v provedení nadzemním a betonovém. Toto provedení zcela změnilo charakteristiku dosavadní dráhy a v době výstavby se maximálně svými parametry přiblížilo podobným zařízením budovaným ve světě. Projektantem tohoto díla byl Jaroslav Nechanický.

Začátky sáňkařského sportu v regionu Morava

Vznik sáňkařského sportu v tomto regionu datujeme rokem 1955, kdy byl založen oddíl Sokol Ostravice. U jeho zrodu byli Květa a Jiří Cidlíkovi a Mirek Holinka. Tehdy vytipovali prostor pro vybudování přírodní dráhy v Sepetném na turistické cestě na Lysou horu. Obklopili se mládeží a dali se do úmorné práce stavění sněhových zatáček a mantinelů. Takto upravená cesta byla využívána i turisty a ke škodě též lesním závodem ke svážení dřeva. A tak jejich dílo bralo často za své.

V tomto období byla též vybudována sáňkařská dráha v Jeseníku na Křížovém vrchu. Na těchto drahách se střídavě odehrávaly přebory severomoravského kraje a náborové závody školní mládeže. Závodníků přibývalo, ale chyběly saně. Zpočátku se závodilo na obyčejných saních a později si někteří jedinci zakoupili saně ve Smržovce od Alfreda Soukupa (Soukupky). Nebylo to jednoduché, když před vánocemi roku 1956 dával Jura s Květou dohromady 1 000 korun na závodní saně. Jezdilo se závodit do Liberce, Smržovky či do Vysokých Tater. Hlavními organizátory závodu na Ostravici byli již kromě zmíněných Lumír Bakota, Luboš Pásek, Zdeněk Mítník a startér Vašek Brodil.

Začátkem 60. let se ve stávajícím prostoru sáňkařské dráhy přikročilo k úpravě cesty pro těžbu dřeva. A tak se funkcionáři vydali hledat nový prostor pro novou dráhu. Zde se již objevují nová jména jako je Ladislav Bílek, Jiří Zaoral a Karel Řeháček. Rozhodli se pro severní svah v Červíku na Samčance. Zde byla nejprve vybudována krátká dráha se čtyřmi klopenými zatáčkami. Po pozdějších úpravách byla i prodloužena. První závody se na této dráze konaly  14. února 1965 v kategorii dorostu a žactva. V tomto roce byl též založen sáňkařský oddíl Sokol Staré Hamry. A poté oddíl u tělovýchovné jednoty Válcoven plechu Frýdek Místek

Z tohoto regionu vyrostli v průběhu let i skvělí reprezentanti Československa jako Hana Ryšková, Marta Pavlicová, Dáša Nekorancová, Jana Vondráčková, Petr Kaminský, Tomáš a Jan Cidlíkovi, Mirek Siuda, Rosťa Nytra, Radim Lanča. Významným sportovištěm v tomto regionu byla sáňkařská dráha v Jeseníku. První větší dostavba se datuje rokem 1959 a od té doby se na této dráze jezdily kvalifikační závody za účasti až dvouset závodníků. Mistrovství Československa v roce 1962 se zúčastnilo 105 závodníků. V únoru roku 1963 se zde jel první velký mezinárodní závod za účasti závodníků z Rakouska, Polska a NDR.Měl velmi dobrou sportovní a společenskou úroveň a byl vyhodnocen jako nejvýznamnější sportovní podnik v Jeseníku.

V letech 1963 – 1966 byla místními nadšenci celá dráha znovu přebudována.