Založit sportoviště jako spolek – proč ne?

Založení sportoviště, ať už fitness nebo malé taneční školy, dnes patří mezi moderní způsoby podnikání.  S růstem zakládajících sportovišť se však zpřísňují i právní povinnosti, které sportovištím vznikají bezprostředně po jejich založení. Od 1. 1. 2014 začal platit nový Občanský zákoník, který zásadně pozměňuje a upravuje práva a povinnosti sportovišť.

Ukazuje se, že v oblasti fitness center převládá právní forma společností s ručením omezeným. Najdeme však mnoho sportovišť založených v rámci živnostenského oprávnění, a to volného i vázaného. Ve sportovním světě se ale setkáváme i s neziskovým sektorem, na jehož základě mohou být založeny různé svazy, sportovní kluby či například taneční školy. Uvádí se, že podíl tanečních škol s právní formou zapsaného spolku je až 30 %. Spolek patří mezi oblíbenou právní formu i díky možnostem dotací, které se na něj v rámci neziskového sektoru vztahují.



Spolek se zakládá z podnětu veřejného zájmu, který navzájem sdílí jeho členové. Na rozdíl od klasických obchodních společností a živností, není spolek zakládán za účelem zisku. Posláním většiny spolků je organizace sportovních akcí, vychovávání sportovců a výše zmíněné hájení zájmů členů spolku.

Nový Občanský zákoník a spolky

Od roku 2014 umožňuje Občanský zákoník vyvíjet spolkům vedlejší hospodářskou činnost. Všechny formy hospodářské činnosti, které má spolek zájem vyvíjet, by měly být zapsány v jeho základní listině. Kromě vedlejší hospodářské činnosti, poslání a možných cílů spolku, by listina měla obsahovat i práva a povinnosti členů. Zákon nově hájí práva všech členů spolku, také jim ale uděluje různé povinnosti. Mezi nejdůležitější povinnosti členů, patří například platba příspěvků. V případě tanečních center jsou to například semestrální či roční příspěvky. Každý člen by pak měl být informován o veškerém dění a rozhodnutích ve vedení spolku. Pokud člen vstupuje do spolku jiným způsobem, například na základě dočasného členství, musí se tato skutečnost také zaznamenat do zakládající listiny. Zánik členství pak automaticky vzniká například nezaplacením příspěvků na další semestr, způsobů je ale několik.



Ačkoli stát v současné době zpřísnil administrativu spojenou se spolky, stále platí, že je to jedna z nejméně náročných forem podnikání. Je vhodná pro malé zájmové skupiny, třeba již zmíněné taneční školy. Spolky, jakožto právnické osoby a formy korporací, podávají každý rok daňové přiznání. Vztahují se na něj určité daňové úlevy, jako například osvobození od daní z příspěvku členů spolku. Spolek nemusí tvořit výroční zprávy. V rámci českého účetního systému, postačí k vedení účetnictví pouze účetní (peněžní) deník. Účetní položky u spolků budou tvořit zejména příjmy a výdaje, dále pak také dary.

Hlavní podmínkou založení spolku je potřeba minimálně dvou orgánů (statutární a výkonný orgán) o celkem třech osobách. Výhodou ale může být to, že zákon dovoluje, aby byl statutární orgán tvořen pouze jednou osobou, resp. předsedou spolku. Statutární orgán může zastávat i kolektivní formu. Výkonný orgán může být například výbor nebo rada spolku. Je také potřeba určit nejvyšší orgán, kterým je ve většině případů členská schůze.



O administrativu spolků, vyjma účetnictví, je nezbytné se zajímat nejméně jednou ročně. Dále se pak organizuje například zasedání členské schůze a volba nových členů výkonného orgánu. Ze všech jednání je třeba vytvářet zápis. Další podmínky a pravidla upravuje zákon a zakládající listina, ke kterým patří i zápis členů výkonného orgánu do veřejného rejstříku.

Nový Občanský zákoník umožňuje spolkům poměrně velkou svobodu, avšak vyžaduje, aby všechny skutečnosti byly zapsány do zakládající listiny. Je tedy třeba si hned na začátku určit, jakým způsobem bude spolek fungovat. V každém případě se doporučuje, nechat si zkontrolovat zakládající listinu právníkem.

Přejeme hodně úspěchů a pevné nervy při zakládání vašeho spolku. Více informací se můžete dočíst například na portálu České rady dětí a mládeže, kde naleznete i manuál k novému Občanskému zákoníku.