ZAVŘÍT
SPORTLER
for sports
GRUPPEN
teams, clubs
SPORTANLAGEN
anywhere in the world
SPORTEVENTS
trainings, ...
TRAINERS
and instructors
RABATTE
at venues
23% people miss a sports buddy
How can SportCentral help you?
Find people looking for buddies
Tell who you are looking for
Get in touch
Do sports together
Organize your team or club
How can SportCentral help you?
Communication among members
Organize trainings, matches, ...
Recruit new members
Space for your photos and docs
Choose where you do sports
How can SportCentral help you?
Worldwide venues search
Find out where your friends go
Get deals and discounts
Rate venues
Discover sports events near you
How can SportCentral help you?
Choose from hundreds of events
Tournaments, races, trainings, ...
900+ sports to pick from
Organize even your own event
Choose your trainer
How can SportCentral help you?
Get expert guidance
Trainers, coaches, instructors
Find out who trains your friends
Hire trainer
Anmelden Registrieren
Hinzufügen
Suchen
SPORTLER
for sports
GRUPPEN
teams, clubs
SPORTANLAGEN
anywhere in the world
SPORTEVENTS
trainings, ...
RABATTE
at venues
TRAINERS
and instructors

MAGAZIN TV Über uns
Sign out

Začít hrát fotbal v Africe není jednoduché, líčí Ubong Ekpai

REDAKTION

V České republice působí fotbalový krajní záložník Ubong Moses Ekpai od léta 2016, kdy přišel na hostování do Liberce. Poté se přesunul do Zlína, kde v uplynulé sezoně v 28 utkáních vstřelil sedm gólů a připsal si čtyři asistence. A zatímco v obou klubech okusil nigerijský fotbalista Evropskou ligu, v létě přišla ještě větší výzva. Tříletou smlouvu mu nabídla mistrovská Viktoria Plzeň, účastník Ligy mistrů. A 22letý Ekpai neváhal.

"Plzeň je podle mě nejlepší český klub. Hraje jako rodina, jako jeden tým. To se mi líbí a myslím si, že to je pro mě dobrá volba,“ hlásil hned po přestupu pro klubové stránky FC Viktoria. A postupně se rozpovídal i o svých začátcích a cestě z Nigérie do fotbalové Evropy.

Kdy jste tedy začal hrát fotbal?
Zpočátku jsem vůbec nebyl fotbalistou. Na základní škole jsem byl atlet, běhal sto metrů. A jednou jsme měli hrát přátelský zápas s jinou školou, trošku trénovali. A kamarádi, kteří se fotbalu již věnovali, mě lákali, ať to jdu s nimi zkusit.

Co vy na to?
Říkal jsem: Já to neumím, jen běhám sprinty. Ale nechal jsem se umluvit, začal chodit na tréninky a dostal se školního týmu. Učitelé mi říkali, že hraji dobře a že mě tam chtějí. Tak jsem souhlasil. A ve svém prvním přípravném utkání jsem hned vstřelil vítězný gól. Tak jsem začal a když jsem pak postoupil na střední školu, díky fotbalu jsem získal stipendium. Mohl jsem studovat a nic neplatit.

Hodně vám to pomohlo ve fotbalovém růstu?
Začít hrát fotbal v Africe je opravdu velký problém, musíte mít hodně štěstí. Občas chodíte na tréninky, ale nemají co jíst. Trénujete, ale v obchodě si můžete koupit třeba jen oříšky. Nemáte peníze, aby vás autobus odvezl na trénink. Prší, ale vy přesto chcete jít trénovat, protože je to cesta k lepšímu zítřku. Takže to nevzdáte, ale je to těžká cesta. Já se nevzdal. Prošel jsem několika týmy, šel jsem krok za krokem, vždy o stupeň výš.

Hrál fotbal někdo z vaší rodiny?
Jsme čtyři sourozenci, dva bratři a dvě sestry. Ale ani starší bratr, ani otec se fotbalu nevěnovali. Možná proto jsem to měl těžší, protože k tomuhle sportu mě nikdo nevedl. Rodičům se navíc příliš nezamlouvalo, že fotbal hraji. Chtěli, abych vystudoval a získal tak v jejich očích dobré zaměstnání. Ale já byl přesvědčený, že budu dobrý fotbalista a proto jsem se nevzdával.

Mrzelo vás, že vám bránili?
Mrzelo. Občas se stalo, že jsem přišel z tréninku, sundal kopačky a nechal je u dveří. A když jsem je pak chtěl uklidit, už se nenašly. Možná mi je vyhazovali, abych fotbal nehrál...

Kudy pak vedla vaše cesta do Evropy?
Snažil jsem se být co nejlepší. Začal jsem hrát první nigerijskou ligu, dařilo se mi, dostal jsem pozvánku do národního týmu do 20 i 21 let. A pak jsme jednou letěli do Jižní Ameriky, kde jsme hráli s výběrem U23 proti stejně starému týmu Brazílie. A já v tom utkání vstřelil vítěznou branku. Proti nám hrál třeba Jesus, co je nyní v Manchesteru City, podívat se přišel i Neymar. Díky tomu jsem získal kontakty a mému agentovi se ozvali z izraelského Maccabi Haifa.

Za něj jste ale nikdy nenastoupil. Proč?
Byl jsem tehdy v týmu, který se připravoval na olympijské hry. Neváhal jsem, byla to první nabídka z Evropy a já hned souhlasil. Maccabi je možná nejlepší klub země. Podepsal jsem smlouvu, začal s nimi trénovat. Asi po měsíci si mě ale zavolali do kanceláře a oznámili, že mě chtějí poslat na hostování. Nevešel jsem se do kvóty cizinců, přišel jsem jako poslední z nich a tak to padlo na mě. Můj agent začal jednat se Slovanem Liberec, který hrál tehdy Evropskou ligu.  Řekli, že mě chtějí na hostování a tak jsem se dostal do Česka. Poté zamířil do Zlína a teď v létě do Viktorky.

Jak se vám v České republice líbí?
Pro mě je to nádherná země. A bezpečná, to mě hodně těší. Nikdy jsem neslyšel o nějakých bojích, dalších nepříjemných věcech. Občas zahlédnete, jaké problémy jsou v jiných zemích, ale tady ne. Začít tady kariéru byla moje volba a jsem za to rád, i když česká soutěž není vůbec snadná. Pokud máte na to hrát v Česku, můžete hrát fotbal i jinde, klidně ve Francii či Anglii. Pokud nemáte kondici a potřebnou kvalitu, v české lize se neprosadíte.

Neuer Beitrag

Um Beiträge zu posten musst du dich erst registrieren oder anmelden

Artikel per E-Mail zuschicken lassen

Regelmäßige Informationen über Sport in Pilsen

Hello, if you disable ad blocking, you will help SportCentral to remain free. Thank you for your consideration :-)[x]