Festival světla

Organizuje

Popis

http://www.plzen2015.cz/cs/festivalsvetla

Festival světla v Plzni, který se koná v pátek 20. a v sobotu 21. února 2015 od 18:00 do 23:30 každý den, rozsvítí nejtmavší měsíc v roce. Diváky pozve na procházku mezi dvěma továrnami na břehu řeky Radbuzy, kde bude zářit desítka světelných instalací a projekcí mezi pivovarem Pilsner Urquell a areálem kreativní zóny DEPO2015. Ve spolupráci s pražským Signal festivalem, který si získal během dvou ročníků existence světové renomé, se v Plzni představí špičkoví umělci z ČR a zahraničí.

Lokace a umělci

1. Speederman / Autor: David Černý / Kde: DEPO2015 nádvoří

2014, laminát, LED displeje, ocel, elektronika, 380 cm vysoká

Speederman je socha Davida Černého, která byla představena na 2. ročníku festivalu SIGNAL. David Černý je významný český vizuální umělec, který často překvapuje vyhraněnými názory, gesty a uměleckými díly. V pražském veřejném prostoru se momentálně nachází několik jeho soch, včetně miminek na žižkovském televizním vysílači.

2. Stíny / Autorka: Hiroko Matsushita (JAP) / Kde: DEPO2015 uvnitř

2015, performance, hedvábný papír, zpětná projekce

Japonská umělkyně Hiroko Matsushita představí v Plzni v rámci své umělecké rezidence projekt Stíny, využívající zpětné projekce na hedvábný papír v dramatickém prostředí pod tzv. mostem Milénia, spletitém trojmostí, které spojuje dvě nábřeží řeky Radbuzy.

3. Transmitter / Autor: Jakub Nepraš / Kde: pod mostem Milénia

2012, videosocha se zvukem, plexisklo, dřevo, nalezené objekty u pobřeží oceánu, 230 × 220 × 300 cm, 8 min. smyčka, 2 projektory

Vyzařujeme jako mohutný vysílač a osamělý ostrov ve stále nepochopeném prostoru.

Nevíme, zda to čím jsme obklopeni, představuje pouze omezený výhled do prázdnoty, prostého nekonečna a zároveň pro mnoho lidí obavu z jisté smrti. Nebo je to snad naopak rozprostřená paměť a tedy i život v jednom dokonalém homogenním celku? Možná, že nemusíme vše přesně měřit a dokazovat. Možná stačí jen chtít, věřit nebo alespoň přát si více chápat, nebát se otevřít se intuici a tomu, že jsme také součástí provázané paměti a můžeme tedy být nějakým způsobem obsaženi ve všem. Navíc časem se paradoxně všichni právě tím "obávaným" zřejmě tak jako tak staneme.

Nonstop píšeme a hlásáme silná slova a zprávy všeho druhu. Masově je vypouštíme prostřednictvím těch nejsilnějších médií, které máme k dispozici. Různými frekvencemi tedy vysíláme to, co považujeme za nejdůležitější, a tedy převážně šokující události. Slova a jejich obsahy mají samozřejmě velký účinek na globální emociální stav a náladu současné společnosti. Některé naše signály naměříme i daleko za hranicemi stratosféry. Ještě dále jsou ale postupně pohlcovány nekonečným prostorem, který je postupně přetváří v šum. Tento šum je pro nás zpětně nečitelný, ale přesto je a bude opepřený zlomky našich výkřiků.

Je dokázáno, že voda má také svou specifickou paměť. Oceán musí nějak uchovávat nebo složitě transformuje všechny informace, které tekoucí voda nasbírala cestou od pramenů, krs naše domovy, města, až do tohoto velkého cíle vodní plochy, která zabírá většinu planety. Není tedy oceán také nosičem jakési rozprostřené paměti , podobně jako ji může mít vesmír nebo třeba i náš internet?

Příboj v obvodu satelitu maže podle svého řádu nekompromisně vše, co se my snažíme stabilně vybudovat a uchovat alespoň v podobě textu, myšlenky, paměti nebo pevného významu. Smysl nekompromisního mazání je ale stejně tak důležitý, jako je přirozené zapomínání a vytrácení záznamů z naší paměti. Menší a větší okruhy mazání a tedy zároveň i určitého sjednocování ,homogenizace do utajené transformované podoby, přirozeně fungují v přírodě ve všech mikro a makro úrovních jak v prostoru, tak i v čase.

Centrum středu vysílače se podobá květu, výkřiku neboli explozi do další úrovně života. Celek může připomínat i medúzu nebo pádlující bárku, která se plácá a vznáší na jednom místě díky nemotorným pohybům klacků při psaní svých textů. Odvrácené strany dřevěného satelitu se odlišují hlavně opotřebením. Přední organická věž má určitou paměť celku, jelikož již přišla do konfliktu s oceánem. Lidé se na opačné straně houfují jako mravenci na molech před hladinou, která však jen tak nikoho nepropustí. Jsou zde pouze můstky a lávky, ale zanořit se a zůstat na novém území není tak jednoduché.

4. Srdce / Autor: Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara / Kde: Korandův sbor

2015, interaktivní instalace, tvrzený polypropylen, LED světla

Srdce je samo o sobě silným symbolem. Tvaří se jako geometrický útvar, ale zároveň neztrácí na lidskosti. Je to instalace, která na okamžik spojí lidi v celek, a budou součástí tvoření výsledného efektu. Svým jednáním a je možné ovlivnit to, co se děje nad vašimi hlavami. Srdce, je umělecká interaktivní instalace tří studentů oboru multimedia, která vybočuje svojí velkolepostí a díky svým technickým vlastnostem. Je to geometrické lidské srdce zavěšené v prostoru, reagující na okolí, hudbu a chování lidí pomocí světel a animace.