FESTIVAL SKRZ NA SKRZ 2015

Právě teď na Skrz na skrz!

Dneska to vypadá na pěkný pařák, ale nenechte se odradit - u nás se zchladíte pivečkem či limonádou a párek skrz na skrz také přijde k chuti :) Podrobný program odpoledne Kvintesence Quartet 15.00 Letní scéna Kvintesence Quartet se zrodil počátkem roku 2013 v Praze. Hudba kvartetu čerpá inspiraci napříč žánrovým spektrem a nenechá se svazovat jeho ustálenou klasickou podobou. Současný repertoár tvoří autorské kompozice jednotlivých členů a také skladby současných autorů, mnohdy komponovaných přímo pro Kvintesence Quartet. Zároveň, za krátkou dobu své existence, realizuje studiové a koncertní spolupráce s předními interprety naší hudební scény, jakými jsou; Aneta Langerová, Dara Rolins, Ewa Farna, Václav Noid Bárta, Bára Basiková, Radůza, Zdenka Trvalcová a další… Kvintesence quartet hraje ve složení Vladan Malinjak (housle), Milan Jakeš (housle), Ilia Chernoklinov (viola) a Šimon Marek (violoncello). Procházky s mimy SKRZ NA SKRZ HAMU 15.00-17.00 Procházka místy Lichtenštejského paláce, kam se běžný návštěvník nedostane a uvedení na výstavu studentů UMPRUM a AVU. Sedláčkovo kvarteto 17.00 Letní scéna Joseph Haydn: SMYČCOVÝ KVARTET ES DUR, op. 71 č. 3 - 1. Vivace Bohuslav Martinů: ARABESKY - výběr Mladé kvarteto vzniklo v roce 2006 na Akademii múzických umění v Praze a navazuje na tradici Sedláčkova kvarteta působícího v Plzni v letech 1974-1994. Tradice je spojena rodinou vazbou obou primáriů, Michal Sedláček je vnukem Jana Sedláčka. První důležité poznatky v oblasti komorní hry získal soubor u Jiřího Panochy – primária Panochova kvarteta, pod jehož vedením také studoval komorní hudbu na AMU v Praze. Všichni členové mají vynikající zkušenosti jak se sólovou, tak komorní hrou a spolupracují s předními českými i zahraničními pedagogy. Soubor se několikrát zúčastnil mistrovských kurzů „Internationale Sommer Akademie Praha-Wien-Budapest“ v rakouském Reichenau, pod vedením členů renomovaných kvartet (např. Keller Quartett, Artis Quartett Wien, Tel Aviv Quartet či Alban Berg Quartett). Soubor vystupoval na mnoha významných akcích v České republice i v zahraničí, mj. na festivalu v rámci ISA, na festivalu Mladá Praha, Sukovy Křečovice v rámci Pražského jara, Nekonvenční Žižkovský Podzim, na festivalu Nitrianská hudobná jeseň, na festivalu Pablo Casalse v Prades, na koncertech v Salzburgu, v Bruselu či v Pekingu. Sedláčkovo kvarteto je vítězem mezinárodní soutěže Karola Szymanowského v Katowicích (Polsko, 2014), vítězem Soutěže Bohuslava Martinů v Praze, kde zároveň obdrželo Cenu za nejlepší interpretaci skladby B. Martinů. Dále je nositelem 3. ceny na mezinárodní soutěži Johannese Brahmse (Rakousko, 2013). Na sezónu 2015/16 je soubor zařazen na stipendijní Listinu Českého hudebního fondu. Soubor natočil v roce 2011 Smyčcový kvartet d-moll, op. 34 Antonína Dvořáka, za jehož interpretaci obdržel Zvláštní cenu ISA 11´. Sedláčkovo kvarteto vydalo ve spolupráci s Nadací Bohuslava Martinů CD s kvartety českých autorů (K. Slavický, S. Hořínka, B. Martinů, J. Teml). Kvarteto podporuje vznik nových děl mladé generace českých autorů a stojí tak u četných premiér skladeb. Filmové fotografie FAMU 17.45 Klub HAMU Netradiční pojetí fotografie rozšířením její formy do podoby pohyblivého obrazu, videa či animace v podání studentů katedry fotografie FAMU. Samostatná katedra fotografie vznikla na FAMU roku 1975 a patří tak mezi první katedry svého druhu nejen v Evropě, ale i na světě. Největší zásluhu na vzniku samostatné katedry má prof. Ján Šmok (1921-1997), který se také stal jejím prvním vedoucím. V prvních dvou ročnících bakalářského studia má studium fotografie především univerzální charakter. Počínaje druhým ročníkem bakalářského studia mají studenti možnost prohlubovat své tvůrčí zaměření v jednom z pěti základních ateliérů. Zpověď zapomenutého 19.00 Klub HAMU Zpověď zapomenutého je dokumentární film režiséra Petra Václava, jehož Cesta ven byla nedávno oceněna Českými lvy a Cenami české filmové kritiky. Film diváka seznamuje s osobností skladatele Josefa Myslivečka (1737 - 1781) a jeho hudbou. Zpověď zapomenutého se skládá nejen z pozorování zkoušek Myslivečkovy opery Olimpiade, kterou nastudoval dirigent Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704, v režii německé režisérky Ursel Herrmann a posléze uvedl v Praze, v Dijonu, v Caen a v Lucembursku, ale také z obrazů míst, v nichž Mysliveček působil. Zachycení zkoušek probíhajících na konci roku 2012 a na jaře 2013 bylo rozšířeno o natáčení v Itálii, především v Neapoli, v Benátkách, v Bologni, ve Florencii, ale také v krajinách Zaalpí. Natáčení a střih filmu zabralo autorovi více než dva roky. Jako kameramana pražských scénických a orchestrálních zkoušek si režisér přizval známého dokumentaristu Miroslava Janka, držitele Českého lva za film Občan Havel a dokument Olga. Senzitivní záběry z Itálie natočil Petr Václav vesměs ruční kamerou. Nesnaží se ale rekonstruovat dávno změněný charakter míst, hledá jen odlesk světa, v němž se Mysliveček pohyboval, vzpomínku na osmnácté století. Petr Václav strávil – mimo jiné coby stipendista prestižní Francouzské Akademie v Římě – více než tři roky prací na historických rešerších, studiem Myslivečkova života, Itálie osmnáctého století a její opery. Výsledkem této práce je nejen dokumentární film, který právě vstupuje do kin, ale také scénář k celovečernímu filmu, vyprávějící neobyčejný osud skladatele, jehož kariéra se podobala Ikarovu vzletu ke slunci, i jeho tvrdému pádu. Josef Mysliveček (1737 – 1781), se až ve dvaceti pěti letech dokázal vzepřít přání svého dávno zesnulého otce, mlynáře, který rozhodl, že jeho synové, dvojčata budou pokračovat v jeho řemesle. O dva roky později se odhodlal odjet do Itálie, kde velmi rychle dosáhl kariéry operního skladatele. Misslivecek, detto il Boemo, jak se podepisuje, je jedním z mála středoevropských skladatelů, který nebyl zaměstnán u jednoho z evropských dvorů a díky tomu dokázal vést nezávislý, svobodný život. O životě Josefa Myslivečka je známo pramálo. Zachovalo se pár dopisů, zejména těch, v nichž o Myslivečkovi píší Wolfgang a Leopold Mozartovi, nemnohé historické dokumenty, záznamy v dobových gazetách. A Myslivečkova hudba. Dokument Zpověď zapomenutého je prvním filmovým připomenutím jedinečného operního skladatele vrcholného období tzv. opery séria, kdy se opery psaly na osvědčená libreta a pro konkrétní zpěváky – velké operní primadony a kastráty. Zmizelý skladatel svou zpověď českým divákům vypráví hlasem Karla Rodena. Ve filmu vystoupí: Raffaella Milanesi, Václav Luks, Eduardo Nappi, Simona Šaturová, Tehila Nini Goldstein, Sophie Harmsen, Krystian Adam a orchestr Collegium 1704 Myslivečkův hlas namluvil: Karel Roden Scénář a režie: Petr Václav Kamera: Miroslav Janek, Petr Václav Střih: Florent Vassault Záznam zvuku: Michael Míček Design a mix zvuku: Daniel Němec Producent: Jan Macola Kopruducenti: Česká televize, Cinéma Defacto Distributor: Mimesis Film Percussions 20.00 Letní scéna + Sál Martinů Katedra bicích nástrojů HAMU si pro festival SKRZ NA SKRZ připravila jedinečné představení. Nejprve se na Letní scéně představí spolu se souborem Wirama Galih a gamelanem, poté se veškeré dění přesune do sálu Martinů, kde se k bicím nástrojům přidají i klavíry a po představení mimů se bicí nástroje opět vrátí, aby zakončily celý festival ohnivou show v podání NeoPercussio. Guy Guathreaux: TECHNICA 9 (sólo malý buben, Ladislav Bilan) Márton Szatai: WILUJENG, PANGKUR, KANDHANG BUBRAH A WAYANGAN (Wirama Galih – gamelan při ambasádě Republiky Indonésie v Praze - umělecký vedoucí Márton Szatai; z HAMU spoluúčinkují Ladislav Bilan, Pavel Rehberger, odb. as. Daniel Mikolášek) Toshimitsu Tanaka: TWO MOVEMENTS (2. část) (Pavel Rehberger) David Friedman/Dave Samuels: CAROUSEL (vibrafon + marimba, Šimon Veselý a Ladislav Bilan) přesun do sálu Martinů Daniel Chudovský: INVOKACE PRO KLAVÍR A BICÍ NÁSTROJE (Andrea Varušová, Šimon Veselý, Daniel Chudovský) Béla Bartok: SONÁTA PRO DVA KLAVÍRY A BICÍ NÁSTROJE (1. věta) (Andrea Vavrušová, Michal Rezek, Pavel Rehberger, Šimon Veselý) Z velké hudební rodiny GAMELANŮ má nejstarší kořeny klasický ze střední Jávy. První vyobrazení byla nalezena v buddhistickém chrámu Borobudur již z 8. století. Tato hudba vychází ze zvuku tepaných kovových nástrojů – takzvaná „těžká“ složka. Plnější zvuk se pak vytváří pomocí doplňujících smyčců, dřevěných dechových nástrojů a zpěvu – tzv. „lehká“ složka. Gamelan může být považován za anti-individualistickou hudbu, protože každý hráč musí znát role všech nástrojů a neustále věnovat pozornost ostatním hráčům kolem sebe, aby hra působila jako dobře vyvážený a organický celek. Skladby vznikají z hudebních cyklů, takže typická gamelanová hudba je repetitivního charakteru. Tento prvek zřetelně ovlivnil mnoho současných skladatelů, jako jsou Steve Reich, Philip Glass, John Adams a další. MÁRTON SZATAI studuje různé způsoby gamelanové hry od roku 2000. Díky indonéz¬skému vládnímu stipendiu“ Darmasiswa“ mohl studovat i na Institut Seni Indonesia Sura¬karta (obdoba AMU). Je zaklá¬dajícím členem Surya Kencana „A“ – skupiny v Budapešti, a vedoucí skupiny Wirama Galih v Praze. Ladrang WILUJENG slendro manyuro – „Přívítání“ Ladrang PANGKUR slendro manyuro – „Krumpáč“ Lancaran KANDHANG BUBRAH slendro songo – „Zbořená stáj“ Wayangan slendro manyuro – skladba sloužící jako doprovod ke stí¬novému loutkovému divadlu wayang kulit Označení skladeb v javánském gamelanu obsahuje typ písně (ladrang, ketawang, lancaran nebo wayangan), název ladění (slendro – které je pentatonické a více slavnostní či meditativní, na rozdíl od ladění pelog, které je heptatonické) a modus (v javánštině pathet) – označuje, který z tónů je v dané skladbě hlavním – cílovým. V ladění slendro existují pathety nem, songo a manyuro. Ve stínovém divadle se například dodržuje, že na začátku představení, tedy večer, se hrají skladby v slednro nem, v noci slendro songo, a později jak noc postupuje a blíží se rozbřesku se hraje ve slen¬dro manyuro DEBURAU Katedra pantomimy HAMU 21.30 Letní scéna talent osud hadrář fantazie krutost poetika vražda pantomima život manželka Příběh legendy mimického divadla Jeana Gasparda Deburaua námět, koncept a režie: Adam Halaš hudba: Michal Mihok scénografie: Jaromír Vlček kostýmy a masky: Monika Šonková light design: Šimon Kočí dramaturgie: Lukáš Jiřička pohybová spolupráce: Kateřina Votočková a Lukáš Šimon asistent režie: Kateřina Votočková účinkují: Petr Biel, Jan Jirák, Anna Vanacká, Eva Stará, Karolína Křížková a Lukáš Šimon housle: Lucia Priester, bicí: Lenka Dundrová, akordeon, klávesy: Michal Mihok Neo Percussio 22.30 Letní scéna NeoPercussio - show kapela bicích nástrojů. Byla založena v červnu 2010. Po měsíci svého působení se zúčastnila TV soutěže Česko-slovensko má talent, kde se probojovala až do semifinále. Jejich originální, emocemi nabitá show zaujala natolik, že NeoPercussio je v současné době jednou z nejvyhledávanějších formací, a to nejen na území ČR, ale i v zahraničí. Síla, rytmus, energie – strhující bubenická show, kterou můžete zažít i Vy. Kapela hraje ve složení Oleg sokolov – leader a zakladatel, Jiří Veselý, Mikhail Pashayev a Ladislav Bilan. Výstava AVU a UMPRUM přístupná po celou dobu trvání festivalu SKRZ NA SKRZ UMPRUM MATĚJ BÍLEK (*1993) je studentem 2. ročníku Ateliéru sochařství pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové. V jeho tvorbě je patrné propojení zájmu o tvarosloví přírodních forem a možnosti jejich jemného konceptuálního posunu. KATEŘINA PALEŠÍKOVÁ (*1983 v Ústí nad Labem) se převážně zabývá malbou. Ve své tvorbě však volně přechází od jednoho média k jinému, či jejich kombinování, v závislosti na aktuálně zpracovávaném tématu a specifikách daného prostoru. Dlouhodobě se navrací k tématům: Lo-fi, Pokleslost a banalita jako jediná cesta k mistrovství Zenu, Neopostpop, Hudba je stejně lepší atd. ONDŘEJ VICENA (*1988) je studentem Akademie výtvarných umění v Praze v Ateliéru nových médií I pod vedením Markuse Huemera. V akademickém roce 2014/15 je stážistou na UMPRUM v Ateliéru sochařství Dominika Langa a Edith Jeřábkové. Nová média a virtualizovaný svět ve své tvorbě reflektuje hmatatelnou formou objektu a instalace, se zájmem o historicky osvědčené vizuální formy nalézá propojení s jazykem současných médií. DAFNI ZOI FIKIORI (*1993 v Aténách) je v akademickém roce 2014/15 stážistkou v Ateliéru sochařství Dominika Langa a Edith Jeřábkové. Na Akademii v Athénách studuje sochařství a malbu. Zajímá se o téma lidských vzpomínek a obav, stejně tak o tělo a otázky identity. JOSEF FRÜHAUF (*1991) studuje v prvním ročníku Ateliéru sochařství pod vedením Dominika Langa a Edith Jeřábkové. Ve své tvorbě se zabývá hledáním osobní reflexe a přesahem možností sochařství v prostorách exteriéru a interiéru a jejich vztahem. AVU téma instalace: Zahrada VOJTĚCH POLLÁK (AVU a NOVÁ MÉDIA I., V. ročník): „Musím si přiznat, že kladu otázky, na které sám častokrát neumím odpovědět. Prezentuji zde z jistého úhlu neromantickou představu avšak archaického původu, podívejme se například na staré řecké báje, kde mechanická sova jest nástrojem a životem sama v sobě, Verne, otec mých představ a mnoho dalších předznamenali to, co zde právě vzniká.“ INSTALACE 2015 : HELE KOLIBŘÍK Prazvláštní prales, v prazvláštním světě, kde není zvěře tak jak ji známe. Tu co jsme znali, je na pokraji vyhynutí. Faunu nahradila kiberfauna, jenž se přizpůsobuje právě vznikajícímu světu. Mluvíme-li o koloběhu života, musíme si uvědomit, že tento nový život nebude takový jako ten minulý. Transformace krajiny do uzavřených květníků simulace minulého života jest dokonána. Objevme nové, archivujme známé. Pozorujme kolibříky, jenž nejsou ti, co jsme znali. UMĚLEC 1 UMĚLEC 2 NEKONFLIKTNÍ UMĚNÍ JAN T. URANT (*1984) žije mezi Londýnem a Prahou. Urant vystudoval MA na Chelsea College of Arts a v současné době je Ph.D. student na Akademii výtvarných umění. Jeho zájem spočívá v coloristické abstrakci, která zachycuje specifické emocionální zkušenosti a významné osobní interakce. KDYŽ JSEM SMUTNÝ, DÍVÁM SE NA KVĚTINY olej na lněném plátně 4200x1900 (2014-2015) EUGENIO PERCOSSI „Témata jako smrt a iluze nebo duševní stavy, jako jsou deprese a nepohodlí, jsou základem pro všechny mé umělecké výzkumy. Mé práce jsou často se opakující, především se jedná o sbírky nebo obsesivní gesta, při jejichž opakování trpím jak fyzicky, tak psychicky. Nezřídka filtruji ironií existenciální témata, která jsou protagonisty mé práce. Takže o antidepresivech mluvím pomocí plastelíny, materiálu, jenž je symbolem bezstarostného dětství. S intervencemi v zahradě mluvím o sisyfovské tvrdohlavosti člověka, který se snaží - neúspěšně - dělat pořádek v přírodních zákonech. Na dřevěném rámu, symbolu uměleckého artefaktu, napínám t-shirt / svědka pomíjivosti všech zkušeností: móda, jeho naprogramovaný styl "jít ven", stárnutí, okamžik, kdy člověk přestane být cool; umění a umělecké iluze stát se nesmrtelným - vždy aktuální, vždy atraktivní.“ LOOSERS Video, 2011 Jako by byly kredity na konci filmu, na monitoru seznamu tisíců ohrožených zvířat, následují po sobě ve videu trvajícím deset minut. Doprovodná hudba je z koncových kreditů filmu Schindlerův seznam. Video, které se snaží být jednoduchým svědectvím, tragických a zároveň nudných zákonů přírody. Jen ti nejsilnější přežijí, kdo je křehký, může jen podlehnout. BARBORA KOLOUCHOVÁ (ateliér SOCHA I, vedoucí pedagog Mg.A. Lukáš Rittstein, III. ročník) „Zvolené téma mě provází již delší dobu v různých podobách. Tentokrát jsem dospěla k motivu letícího ptactva ze všech možných úhlů a vzdáleností, ve vztahu s městem, ulicemi, krajinou nebo oblohou. Řešila jsem let jednotlivce i let hejna, kdy se jedinec promění v součást abstraktního celku.“ MICHAL Č. ŠEMBERA (*1987) (ateliér SOCHA I) „Má úvaha nad objektem, pojednává o uvěznění organizmu v momentu jejího pohybu. Neboli se zabývá jakousi tenzí v gestu, okamžiku spočívání mezi akcí / klidem. A ponechání tak pozorovatele v očekávání, které mu nabízí nezávislá potenciálnost předpokládat další krok. V dlaždicích můžeme nalézt stejně opakující se vzor a snahu tušit chybu či nesouvislost, výjimečnost v davu, kde se zprvu zdá být vše stejně uniformní. Množení a sklad dlaždic je možný provádět do nekonečna a otázkou je, zda je potřeba tak činit.“ ONDŘEJ FILÍPEK (*1993) Pochází z Rožnova pod Radhoštěm. Studoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti v oboru fototografie. Poté nastoupil na AVU do ateliéru sochařství u Jaroslava Róny a nyní ateliéru Lukáše Rittsteina. Dělá volné kresby, sochy, objekty a grafiky. SLOUP (pro tuto výstavu byl pozměněn koncept díla, spolupráce s Vojtěchem Pollákem) „Jedná se o abstraktní a intuitivní tvorbu, která vychází z vlastní vize. Transformuji každodenní odpadové věci ("co najdu u popelnice") do čistějšího a tvarově jinak řešeného jazyka. Obsah zde řeší spíše pocit a už výše zmíněná recyklace.“ (Je to jakýsi komín společnosti, jenž se rodí z této instalace, špionážní meteorologické balony, jež hlídají prostor.) Doprovodný program: DĚTSKÝ KOUTEK sobota 6. června 2015 od 11.00 dětský koutek, stolní hry, líčení mimů, žonglování, zdobení muffinů KNIHVAZAČSKÁ DÍLNA UMPRUM 5. a 6. června 2015 od 15.00 Ukázky a prodej originálních sešitů a zápisníků z knihvazačské dílny Vysoké školy umělecko-průmyslové ve stánku na nádvoří Lichtenstějnského paláce. STÁNEK S UMĚLECKÝMI ŠPERKY Po dobu trvání festivalu CAFÉ HAMU Pokud Vás program festivalu vyčerpá, můžete nabrat zpět své síly v Café HAMU, které je otevřeno po celou dobu trvání festivalu. V nabídce najdete teplé, studené, alkoholické i nealkoholické nápoje, teplou kuchyni, sendviče, dorty a jiné zákusky a speciálně pro festival i SKRZ NA SKRZ párek v rohlíku.

Už se to blíží! Těšíme se na vas!

Pripravy vrcholi! Těšíme se na Vas :))

Naladte si Rádio! Již v 18:50 uslyšíte organizatorky festivalu SKRZ NA SKRZ v přímém přenosu :)

Ahoj, je váš festival se vstupem zdarma? :) M.