ZAVŘÍT
PARŤÁCI
na sportování
SKUPINY
týmy, kluby
SPORTOVIŠTĚ
největší český katalog
UDÁLOSTI
tréninky, turnaje
TRENÉŘI
a instruktoři
VÝHODY
na sportování
23% lidí nemá s kým sportovat
Jak ti pomůže SportCentral?
Prohlédni si, kdo hledá kamarády
Uveď, koho hledáš ty
Domluvte se, kdy a kde se potkáte
Sportujte společně
Zorganizuj svůj tým nebo partu
Jak ti pomůže SportCentral?
Komunikace mezi členy
Organizace tréninků, zápasů,...
Nábor nových členů
Místo pro fotky, dokumenty,...
Rezervace a výběr sportoviště bez námahy?
Zkus SportCentral.
Největší přehled sportovišť v ČR
Rezervuj svou aktivitu snadno, rychle a zdarma
Získej slevy a výhody
Vše zařídíš na jednom místě
Zjisti, co se koná ve tvém okolí
Jak ti pomůže SportCentral?
Vybírej ze stovek sportovních akcí
Turnaje, závody, tréninky a další
900 a více sportů
Zorganizuj i svoji vlastní událost
Vyber si svého trenéra
Jak ti pomůže SportCentral?
Sportuj pod zkušeným vedením
Trenéři, instruktoři, cvičitelé
Zjisti, s kým cvičí kamarádi
Objednej se
Přihlásit Registrovat
Přidat
Hledat
PARŤÁCI
na sportování
SKUPINY
týmy, kluby
SPORTOVIŠTĚ
největší český katalog
UDÁLOSTI
tréninky, turnaje
VÝHODY
na sportování
TRENÉŘI
a instruktoři

MAGAZÍN TV O nás
Odhlásit
Plzeň - sportovní přehled

Začít hrát fotbal v Africe není jednoduché, líčí Ubong Ekpai

REDAKCE

V České republice působí fotbalový krajní záložník Ubong Moses Ekpai od léta 2016, kdy přišel na hostování do Liberce. Poté se přesunul do Zlína, kde v uplynulé sezoně v 28 utkáních vstřelil sedm gólů a připsal si čtyři asistence. A zatímco v obou klubech okusil nigerijský fotbalista Evropskou ligu, v létě přišla ještě větší výzva. Tříletou smlouvu mu nabídla mistrovská Viktoria Plzeň, účastník Ligy mistrů. A 22letý Ekpai neváhal.

"Plzeň je podle mě nejlepší český klub. Hraje jako rodina, jako jeden tým. To se mi líbí a myslím si, že to je pro mě dobrá volba,“ hlásil hned po přestupu pro klubové stránky FC Viktoria. A postupně se rozpovídal i o svých začátcích a cestě z Nigérie do fotbalové Evropy.

Kdy jste tedy začal hrát fotbal?
Zpočátku jsem vůbec nebyl fotbalistou. Na základní škole jsem byl atlet, běhal sto metrů. A jednou jsme měli hrát přátelský zápas s jinou školou, trošku trénovali. A kamarádi, kteří se fotbalu již věnovali, mě lákali, ať to jdu s nimi zkusit.

Co vy na to?
Říkal jsem: Já to neumím, jen běhám sprinty. Ale nechal jsem se umluvit, začal chodit na tréninky a dostal se školního týmu. Učitelé mi říkali, že hraji dobře a že mě tam chtějí. Tak jsem souhlasil. A ve svém prvním přípravném utkání jsem hned vstřelil vítězný gól. Tak jsem začal a když jsem pak postoupil na střední školu, díky fotbalu jsem získal stipendium. Mohl jsem studovat a nic neplatit.

Hodně vám to pomohlo ve fotbalovém růstu?
Začít hrát fotbal v Africe je opravdu velký problém, musíte mít hodně štěstí. Občas chodíte na tréninky, ale nemají co jíst. Trénujete, ale v obchodě si můžete koupit třeba jen oříšky. Nemáte peníze, aby vás autobus odvezl na trénink. Prší, ale vy přesto chcete jít trénovat, protože je to cesta k lepšímu zítřku. Takže to nevzdáte, ale je to těžká cesta. Já se nevzdal. Prošel jsem několika týmy, šel jsem krok za krokem, vždy o stupeň výš.

Hrál fotbal někdo z vaší rodiny?
Jsme čtyři sourozenci, dva bratři a dvě sestry. Ale ani starší bratr, ani otec se fotbalu nevěnovali. Možná proto jsem to měl těžší, protože k tomuhle sportu mě nikdo nevedl. Rodičům se navíc příliš nezamlouvalo, že fotbal hraji. Chtěli, abych vystudoval a získal tak v jejich očích dobré zaměstnání. Ale já byl přesvědčený, že budu dobrý fotbalista a proto jsem se nevzdával.

Mrzelo vás, že vám bránili?
Mrzelo. Občas se stalo, že jsem přišel z tréninku, sundal kopačky a nechal je u dveří. A když jsem je pak chtěl uklidit, už se nenašly. Možná mi je vyhazovali, abych fotbal nehrál...

Kudy pak vedla vaše cesta do Evropy?
Snažil jsem se být co nejlepší. Začal jsem hrát první nigerijskou ligu, dařilo se mi, dostal jsem pozvánku do národního týmu do 20 i 21 let. A pak jsme jednou letěli do Jižní Ameriky, kde jsme hráli s výběrem U23 proti stejně starému týmu Brazílie. A já v tom utkání vstřelil vítěznou branku. Proti nám hrál třeba Jesus, co je nyní v Manchesteru City, podívat se přišel i Neymar. Díky tomu jsem získal kontakty a mému agentovi se ozvali z izraelského Maccabi Haifa.

Za něj jste ale nikdy nenastoupil. Proč?
Byl jsem tehdy v týmu, který se připravoval na olympijské hry. Neváhal jsem, byla to první nabídka z Evropy a já hned souhlasil. Maccabi je možná nejlepší klub země. Podepsal jsem smlouvu, začal s nimi trénovat. Asi po měsíci si mě ale zavolali do kanceláře a oznámili, že mě chtějí poslat na hostování. Nevešel jsem se do kvóty cizinců, přišel jsem jako poslední z nich a tak to padlo na mě. Můj agent začal jednat se Slovanem Liberec, který hrál tehdy Evropskou ligu.  Řekli, že mě chtějí na hostování a tak jsem se dostal do Česka. Poté zamířil do Zlína a teď v létě do Viktorky.

Jak se vám v České republice líbí?
Pro mě je to nádherná země. A bezpečná, to mě hodně těší. Nikdy jsem neslyšel o nějakých bojích, dalších nepříjemných věcech. Občas zahlédnete, jaké problémy jsou v jiných zemích, ale tady ne. Začít tady kariéru byla moje volba a jsem za to rád, i když česká soutěž není vůbec snadná. Pokud máte na to hrát v Česku, můžete hrát fotbal i jinde, klidně ve Francii či Anglii. Pokud nemáte kondici a potřebnou kvalitu, v české lize se neprosadíte.

Nový příspěvek

Pro přidání příspěvku se musíš nejdřív přihlásit nebo zaregistrovat

ODEBÍRAT ČLÁNKY E-MAILEM

Pravidelný přísun informací o sportování v Plzni

Ahoj, když si u nás vypneš blokování reklam, umožníš poskytovat SportCentral i nadále zdarma. Děkujeme za zvážení :-)[x]