Už jsem se rozkoukal, říká Jiří Hanzlík, bývalý obránce a dnes manažer hokejové mládeže v Plzni

Hokejovou kariéru ukončil výtečný plzeňský obránce Jiří Hanzlík před dvěma lety. Patří mezi elitní společnost hokejistů, kteří v domácí nejvyšší soutěži pokořili hranici 1000. odehraných utkání. Teď už si 42letý Hanzlík druhým rokem zvyká na "civilní" práci. Nicméně u hokeje, své celoživotní lásky, zůstal.   V klubu HC Plzeň 1929 působí v roli sportovního manažera mládeže, zodpovídá tak za všechny mládežnické kategorie.

"Už jsem se rozkoukal," usmívá se Jiří Hanzlík, který má ve sbírce šest extraligových medailí včetně mistrovských titulů s Karlovými Vary (2009) a Škodou Plzeň (2013). "Ale pořád spíš pokukuju po té praktické stránce hokeji. Už roky předtím jsem trénoval děti, je mi to určitě bližší než funkcionářská práce. Toho zařizování je spousta a ještě mi to úplně nepřirostlo k srdci," přiznává Hanzlík.

Jak hodnotíte výsledky mládežnických týmů Plzně v uplynulé sezoně?

Poměrně úspěšně. Juniorka se probojovala mezi finálovou čtyřku, která hrála o titul. Škoda, že nám medaile unikla. Na závěrečném turnaji jsme prohráli s Třincem, porazili Vítkovice a rozhodující utkání o účast ve finále odehráli proti Spartě. Měli jsme to skvěle rozehrané, vedli 2:0, ale zápas jsme nakonec ztratili. To nás hodně mrzelo, bylo to k zvládnutí a mohli jsme se dostat do souboje o titul.

Co dorostenecké kategorie?

Starší dorost se dostal mezi posledních osm týmů, ve čtvrtfinále nás vyřadil Chomutov, když všechny tři zápasy skončily rozdílem jediného gólu. Mladší dorost vyhrál dlouhodobou část ve skupině Západ. I tady jsme neuspěli ve čtvrtfinále proti Českým Budějovicím, znovu to bylo velice těsně a scházelo trochu víc štěstí. Obecně ale mohu říci, že se dosáhlo na mety, na které momentálně máme. A nižších kategoriích můžeme vyzdvihnout úspěch 7. tříd, hráčů s ročníkem narození 2003. Ti vyhráli neoficiální šampionát, který vyvrcholil ve Vítkovicích. Ale šlo o soutěž, která není na svazové bázi, založilo ji několik klubů napříč republikou.

Vidíte v těchto týmech výrazné talenty?

Obránce David Kvasnička a útočník Petr Kodýtek patří mezi ty nejvýraznější. Oba startovali na světovém šampionátu do 18 let, navíc věkem ještě v uplynulé sezoně spadali do staršího dorostu. Věřím, že se brzy výkonnostně posunou dál.

Existují i v mládežnických týmech předsezonní plány a cíle, čeho byste chtěli dosáhnout?

Jde především o dobrý hokej, kvalitní trénink a posun v herní kvalitě. Ale samozřejmě už od dorostu výš chcete i uspět, hrát nahoře, to dělá dobrý obrázek celému klubu. Je třeba říci, že strašně záleží na ročníku. Jak se vám hráči sejdou. Může se stát, že máte skvělý mladší dorost, ale když pět šest klíčových hráčů postoupí do starší kategorie, další rok jste výrazně slabší. To je problém úzké základny, musíte se snažit získat každého, kdo má o hokej zájem.

Plzeň stále není součástí svazového projektu mládežnických akademií. Máte o ni zájem?

Jednání stále probíhají. Zájem máme, ale zároveň to chceme dělat se vším všudy. Neslibovat něco, na co pak nebudou peníze, nechceme to dělat polovičatě. Navíc akademií už je po republice hodně, malinko to ztrácí jedinečnost. Zájem máme, ale tam musíte vyřešit materiální zabezpečení, stravování, ubytování, turnaje v zahraničí, semináře. Jedná se o objem v milionech korun třeba jen na hokejky. Stejně jako všude je to především otázka finančního zabezpečení.

Co vy osobně, zbývá vám ještě čas obléci se do výstroje a vyjet na led?

Zbývá, stará garda se schází jednou týdně, na to si čas najdu. A je to často víc vyhecované, než vidím u áčka.