Šlo to všechno přirozeně, vzpomíná střelec Filip Nepejchal na olympiádu

Byl to pro něj báječný rok. Rok 2016, na který sportovní střelec SSKP Rapid Plzeň Filip Nepejchal nikdy nezapomene. Svěřenec trenéra Jana Videckého se loni stal juniorským mistrem Evropy, vyhrál závod juniorského Světového poháru v Ázerbajdžánu, ve stejné zemi vystřílel i první místo na Světovém poháru dospělých v Baku se vzduchovou puškou na 60 ran! A tenhle úspěch ho posunul až na olympijské hry v Rio de Janeiru, kde byl v sedmnácti letech druhým nejmladším účastníkem české výpravy.

"Čím to, že se ten rok tak povedl? No, to by mě také zajímalo," smál se Filip Nepejchal na nedávném vyhlášení ankety Nadace sportující mládeže Sportovec Plzně 2016, v níž jasně ovládl kategorii dorostu.

Žije v Kolíně, kde také v devíti letech začal se střelbou. Jeho vzorem je Matt Emmons, americký střelec a manžel další olympijské vítězky Kateřiny Emmons, s níž žije v Česku. Kromě střelby se Filip Nepejchal na rekreační úrovni věnuje také cyklistice.

Asi nebylo velké překvapení, že jste tuhle anketu vyhrál, že?

Přiznám se, že jsem to malinko tušil a očekával. Ale i tak si toho ocenění moc vážím.

Jaké pocity vás napadnou, když se za tím loňským rokem ohlédnete?

Že byl rozhodně úspěšný z pohledu sportovních výsledků a účasti na olympijských hrách. Ale zároveň věřím, že to v příštích letech může být ještě lepší!

Byl to přirozený vývoj, nebo jste v přípravě a trénování něco změnil?
Právě, že vůbec ne. Šlo to všechno přirozeně. S trenérem už spolupracujeme hodně dlouho, loni to dospělo k tomu, že se mi povedlo v sedmnácti letech letět na olympiádu.

A tam jste absolvoval tři závody. Mrzí vás, že jste nedosáhl na finále?

Vždycky si člověk přeje, aby se to povedlo. Nejblíže k tomu bylo v disciplíně libovolná malorážka na 3x40 ran, ve které se mi povedlo vyhrát juniorské mistrovství evropy. Vkleče, vleže a vestoje jsem měl celkový nástřel 1169 kruhů, na postup bylo třeba o pět víc. Škoda.

Vaším vzorem je Matt Emmons. Ten kromě skvělých výsledků včetně zlatých medaili z olympijských her proslul i tím, že na olympiádě ve finále poslal ránu do soupeřova terče a přišel o medaili. Už se vám to také stalo?

Stalo, ono to není zase až tak výjimečné. Sice to nebylo ve finále, ale i tak jsem tehdy ten závod pěkně pokazil.

Potkáváte se s Mattem často?

Občas. Je to moc fajn chlap, vždycky se zastaví, chvíli si popovídáme. Je skvělé, že se k němu mohu takhle přiblížit.

Co na něm nejvíc obdivujete?

Disciplíny vleže. On je proslulý, jak v nich dává pořád dokola samé čisté desítky. Prostě je to člověk, ke kterému vzhlížím.

Stále žijete v Kolíně, jak často vlastně pobýváte v Plzni?

Na všech závodech, na soustředěních. Jinak trénuji většinou doma v Kolíně. Ale na lobezské střelnici jsou nejlepší podmínky u nás. A když tady jsem, vždycky si projdu i kousek města.

Jaké jsou vaše plány na rok 2017?

Čeká mě docela dost závodů. V únoru jsem byl na mistrovství Evropy v Mariboru, kde se nám s Nikolou Foistovou podařilo získat bronzové medaile v mixu. Dařilo se mi i na domácím šampionátu v Plzni, který jsem vyhrál. Ještě před prázdninami přijde další vrchol, mistrovství světa v Baku. Doufám, že se mi tam povede vystřílet nějaký dobrý výsledek.