Při maratonech se nedají jíst jen zdravé věci, líčí plzeňský cyklista Tomáš Kozák

Před pár týdny předvedl cyklistický maratonec z Plzně Tomáš Kozák další obdivuhodný výkon. Počtvrté v kariéře dokázal vyhrát čtyřiadvacetihodinoý závod "Jihlavská 24 MTB", za den a noc ujel nevídaných 442 kilometrů, rekordních 52 kol! Biker, který v září oslaví 45. narozeniny, má ve své sbírce i titul mistra světa ve čtyřiadvacetihodinovce z roku 2011, pátou příčku na legendárním závodě Crocodile Trophy v Austrálii (2009) i několik titulů mistra České republiky. A příští rok by se ještě chtěl zúčastnit světového šampionátu v Itálii.

"Uvidíme, jestli to bude mít smysl. Láká mě to, protože Itálie není daleko," říká Tomáš Kozák.

Do kolika let se tyhle cyklistické maratony dají jezdit na nejvyšší úrovni?
Vůbec netuším. Dělám to nějakých šest let, každý rok si říkám, že skončím. Ale vždycky si pak najdu nějaké závody, kam zase přijedu. Těžko říci, jak dlouho ještě vydržím. Rok, dva...

Co je při závodě, který trvá 24 hodin, nejdůležitější? Fyzická připravenost, vůle...?
O fyzičce to zase tolik není. Když ji nespojíte s hlavou, nemáte šanci uspět. Jestli si v sedle začnete říkat, proč to vlastně děláte, zastavíte. Hlava je nejdůležitější. Na mě krize většinou přichází v noci, tam je právě klíčové, jestli to hlava ustojí. Když ji zvládnete, jezdí se dobře.

Jihlava je asi váš oblíbený závod, když jste tam vyhrál už čtyřikrát, je to tak?
Letos jsem tam hlavně chtěl překonat sám sebe, protože před rokem jsem závod v Jihlavě neustál a zabalil to. Chtěl jsem zjistit, jestli ještě můžu a dokážu závodit. Vyšlo to. Měl jsem sice problémy s přední brzdou, něco tam klepalo, destičky se uvolnily. Ale povoláním jsem mechanik kol, takže jsem to v depu rozebrál, vrátil a pak už kolo jelo dobře.

Jakou stravu během tak dlouhých závodů vlastně jíte?
On člověk právě moc nemá chuť, musíte se přemáhat. Když je teplo, kupodivu se vám nechce ani pít. Teď v Jihlavě jsem měl banány, banánovou buchtu, rohlíky se šunkou. Nedají se jíst jen zdravé věci. Navíc já celkem nesnáším gely, nedělají mi dobře.

Máte ještě v cyklomaratonech cíl, ke kterému se upínáte?
Uvidíme, jak vyjde příští rok mistrovství světa v Itálii. Je to poblíž. Letos se šampionát jel na Novém Zélandu, kam bych se rád podíval, ale finančně to bylo bohužel neúnosné