Přátelé zavzpomínali na Vaška Samka – fotografa HC Škoda Plzeň

Skupinové foto pro Václava Samka, tak se jmenovala akce, při které si několik desítek lidí přišlo v úterý připomenout památku plzeňského fotografa Václava Samka, který na konci července náhle a nečekaně zemřel ve věku nedožitých šedesáti let.

U Ježíška mu v úterý zahráli a zazpívali plzeňští muzikanti Vlaďka Bauerová, Václav Greif, Milan Benedikt Karpíšek a Petr Merxbauer.

Akci uspořádali jeho přátelé v plzeňském kostelíku U Ježíška.

"Václav Samek patřil přes dvacet let neodmyslitelně snad ke všem velkým kulturním akcím v Plzni. Zpráva o jeho odchodu zasáhla velkou spoustu lidí, z jejichž reakcí bylo patrné, že by se s ním rádi nějakým způsobem rozloučili. Tak se zrodil nápad na setkání U Ježíška s otevřenou výzvou, aby tu Vaškovi kdokoli zahrál nebo něco řekl,“ uvádí Markéta Čekanová, známá plzeňská kulturní redaktorka a organizátorka setkání.

Fotografie byla pro Václava Samka koníčkem a nejpodstatnější náplní. V posledních letech si ho společnost spojovala především s plzeňským hokejem, byl dvorním fotografem HC Škoda Plzeň.

„Patřil do našeho týmu jako jeden z nejvěrnějších indiánů. Jeho odchod je pro klub velkou ranou. Byl to člověk, který pro klub dýchal. Zůstávají jeho snímky, které budou s plzeňskými indiány navždy spojené,“ uvedl po jeho nečekaném úmrtí Martin Straka.

„Nikdy nezapomenu na jeho typický, upřímný, široký úsměv. Patřil k těm lidem, kteří vytvářeli skvělou atmosféru na plzeňském zimním stadionu,“ uvádí Michal Dvořák, plzeňský radní pro sport. Krátce ale intenzivně spolupracoval s plzeňským časopisem Vítaný host, který se tematicky v jedné mutaci věnuje především Šumavě, kterou Václav Samek miloval. Vydavatelkou je Hana Voděrová, díky které spatřila světlo světa i kniha Modrá a bílá kluci jedem a Dlouhá cesta na vrchol, mapující cestu plzeňských hokejistů za titulem v roce 2013.

Vašek Samek, to ale nebyl v žádném případě jen extraligový hokej. Pro Vítaného hosta napsal v tomto roce tři články. Jejich titulky ukazují na jeho další zájem, kterým bylo velmi pečlivé a systematické fotografování rostlin a živočichů – „Šumavský ráj květů a motýlů.“ „Jak jsem potkal motýly“ a „Přírodní rezervace Nad zavírkou.“ Tam Vašek fotil své zamilované orchideje.

„Ještě jsem se z té zprávy nevzpamatovala. Znám moc hodných lidí, ale Vašek byl nejhodnější. Znám hodně slušných lidí, ale Vašek byl nejslušnější,“ uzavřela Hana Voděrová.

Od samého vzniku v roce 1993 pracoval pro Nadaci 700 let města Plzně nejen jako fotograf, ale i jako člen její správní rady. „Václav byl člověk, který tvořil dobrou náladu, který vytvářel pozitivní atmosféru. A protože se s fotoaparátem účastnil doslova stovek kulturních a sportovních akcí, byl schopen přijít s opravdu fundovaným názorem, s radou, na kterou se dalo spolehnout,“ řekl ředitel Nadace 700 let města Plzně Miloslav Raboch. 
Se svým fotoaparátem byl vidět téměř na všech kulturních akcí v Plzni. Jeho fotografie patří do zlatého fondu pomyslných obrazových dějin města. Téměř třicet let se s Václavem Samkem znal i Zdeněk Zajíček, provozovatel plzeňského Muzea strašidel a pořadatel takových akcí jako je například Apriliáda nebo Historický víkend. Kde Václav Samek nesměl chybět.

„Potkávali jsme se velice často i na jiných akcích. Vašek byl totiž všude. Byl jako voňavá květina uprostřed louky, která voněla, najednou zmizela a louka už není taková. Chybí,“ uvedl Zdeněk Zajíček.

Jeho nejvěrnějším přítelem byl Václav Samek, známý autor televizních večerníčků. Společně jezdili fotit různé vzácné druhy květin. V období, kdy nic nekvete, jezdil Václav Samek fotografovat po celé republice smírčí kříže. „Byl to další sběratelský obor, do kterého se před několika roky pustil. Prý už jich nafotil přes 600, ale ten první fotil shodou okolností také se mnou. Stojí po pravé straně silnice ze Lnář do Blatné proti rezervaci Dolejší rybník.  Neznám jeho historii, a tak jsem mu začal říkat Smírčí kříž Vašíka Samka,“ napsal Václav Chaloupek do svého článku věnovaného Václavu Samkovi, který vyjde v časopise Vítaný host v září tohoto roku.