Motoristický fotograf Petr Frýba kvůli práci procestuje tisíce kilometrů

V roce 2001 otiskl tehdy oblíbený časopis Svět motorů sérii fotografií, které zachytily "kotrmelec" pilota Tomáše Hrdinky na Rallye Šumava. Jejich autorem byl - tehdy ještě neznámý - plzeňský fotograf Petr Frýba. Dnes, po 15 letech, už jeho jméno v motoristické fotografii budí velký respekt. Rodák z Klatov patří mezi špičku ve svém oboru. Roky se věnoval hlavně rallye, v roce 2006 vyhrál i prestižní anketu Zlaté oko za snímek z Rallye Sardinie, podniku mistrovství světa. V posledních letech se ale specializuje především na okruhové závody. Fotil mimo jiné nejslavnější čtyřiadvacetihodinový závod v Le Mans, jeho fotoaparát zachycuje pravidelně i stejně dlouhý závod v Dubaji. Je oficiálním fotografem Autodromu Most, seriálu Škoda Octavia cup, pracuje pro pilota z Plas na Plzeňsku Petra Fulína, účastníka evropského šampionátu cestovních vozů ETCC.

"Znamená to tisíce kilometrů týdně na cestách po celé Evropě. Moje práce začíná ve čtvrtek či v pátek, kdy se vyráží na závody. Tam strávím celý víkend. A po návratu se jde do druhé fáze. Od pondělí do středy jsem celý den u počítače, do noci zpracovávám fotky. Tyhle hodiny neošidíte," svěřuje se 46letý Frýba.

Zároveň máte rodinu, manželku a dvě dospívající dcery. Jak to jde skloubit?
Jsem na volné noze a s manželkou jsme vytvořili rodinný podnik. Po závodech jezdíme spolu, pomáhá mi, vytváří zázemí. Bylo to jediné řešení, doma bych nebyl vůbec. Naštěstí jí fotografování chytlo, navíc je i dobrá řidička, takže při nočních cestách po dálnici se prostřídáme. A fotí opravdu dobře.

Narodil jste se v Klatovech, ale vyrůstal v Litvínově. To je hokejové město, tenhle sport vás nelákal?
Samozřejmě jsem chodil fandit. Mými vrstevníky jsou Reichel, Ručinský, Lang, Šlégr... Společně jsme na zimáku jako kluci fandili legendám Hlinkovi, Bublovi a dalším. Ale také jsem z balkónu našeho bytu viděl přímo na mostecký autodrom. Když se něco dělo, hned jsem vzal do ruky foťák Zenit, běžel na tramvaj a fotil. Okruhy mám v krvi odmalička a už mi to zůstalo. Ale hokejový fanoušek jsem pořád, navíc fotím i pro promotéra české extraligy. A dnes přízeň dělím mezi Plzeň a Litvínov. Jsem moc rád, že s oběma kluby mého srdce jsem v posledních letech prožil radost ze zisku titulu.

Co pro vás Plzeň znamená dnes?
Město, kam jsem v osmnácti letech vyrazil studovat vysokou školu a našel tady domov. V Klatovech jsem se oženil, ale žijeme v Plzni. Nedám na ni dopustit. Tady jsem začínal pracovat v grafickém studiu, narodily se mi tady obě dcery. A pracovně je Plzeň ideálně položená. Hned jsem na dálnici a mířím buď na západ do Německa a dál, nebo na opačnou stranu na Prahu, na Brno, na Slovensko.

Jak těžké je na okruhových závodech pořídit ideální fotografii?
Představa, že si mohu celý den čekat na ten nejhezčí snímek, je mylná. Pracuji pro několik závodních týmů, kterým musím dodat po každém víkendu povinný set fotografií. Takže v první řadě je řemeslo a teprve když zbyde čas, zkusíte umění. Ale na ty fotografie, kde si vyhrajete, které vás baví nejvíc, moc času opravdu není.

Je mezi fotografy velká prestiž a rivalita?
Je to stejné jako u závodníků. Před startem posedíme, popovídáme si. Ale při práci chce mít každý z nás lepší fotky než ten druhý, je to stejně zdravé soupeření. Až po závodech si zase s chutí sedneme a připijeme.

Motoristický svět je nebezpečný, nechybí v něm ani lidské oběti. Jak se vyrovnáváte s touhle negativní stránkou své práce?
Fotky z havárií nemám vůbec rád. Vím, že jsou fotografové, kteří tyhle situace vyhledávají, ale já vůbec ne. Okruhové závody jsou relativně bezpečné, ale v rallye jsem bohužel pár tragédií zažil a nechci vzpomínat. Když ty lidi znáte, pokaždé vás to úplně rozhodí.

Ať nekončíme smutně, kdy máte jako fotograf největší radost?
Vybral jsem si povolání, které mě baví. A to pak už nikdy nemusíte pracovat. Neřeším, že musíte za závody ujet tisíc kilometrů, že pak celý víkend běháte s dvacetikilovou vestou po okruhu. Když víte, že vás lidi rádi vidí, že vás respektují, nabíjí vás to. A když pak doma z tisíce snímků najdete ty pravé tři čtyři fotografie, na únavu nemyslíte.