Přednášky z Baru: Jak kriticky myslet – nemyslete na hlouposti

Série výpisek z Plzeňského Barcampu, které se hodí pro vaše podnikání, všem manažerům, majitelům webů a majitelům všeho dalšího, pracovním týmům a i těm ostatním.

V sobotu 28. 3. 2015 jsme se zúčastnili Plzeňského Barcampu. Byl to teprve druhý ročník, ale o to skvělejší akce pro všechny IT fajnšmekry a ostatní zvídavce, co se nebojí vzdělávat. Protože jsme zde byli pomáhat s organizací, užili jsme si to opravdu naplno. V pauzách při přípravě baget (bylo jich asi 800) pro všechny ty zvědavé lidi, jsme stihli navštívit pár zajímavých přednášek. Nyní vám přinášíme něco jako sestřih toho, co jsme se na Barcampu naučili a dozvěděli.

A proč? Protože je nám líto těch, kteří přednášky nemohli navštívit, a protože si myslíme, že se vám to může hodit.

Jak kriticky myslet? Praktický návod

První přednáška o bagetpauze, kterou jsme předurčili jako tu zajímavou právě pro vás, byla o myšlení a uvažování. Datový analytik a politolog Kamil Gregor nám přednášel o tom, jak se to dělat má, tedy jak kriticky myslet. Prý přednáší i o tom, jak se to dělat nemá, ale na to bohužel nebyl dostatek času. Takže jak na to?

Složení kritického myšlení

V poslední době se prý hodně hovoří o potřebě kriticky myslet. To si tak úplně neuvědomujeme, ale o tom, že se šíří iracionální myšlení, mýty, konspirační teorie a další škodlivé memy (informace) není pochyb. Pokud jste se nad tímto někdy zamysleli a nechcete se nechat strhnout nějakým bludem, nebo nechcete dělat zbytečné chyby v usuzování, anebo chcete mluvit tak, aby vás více lidí chápalo, potřebujete znát složení kritického myšlení. Kamil (na Barcampu vykání moc nefungovalo) složení rozdělil do třech částí:

•  Tvrzení

Tvrzení je to, co někomu říkáte, a myslíte to vážně. Základem správného tvrzení je jeho správná formulace. Může být pravdivá nebo nepravdivá. My na té druhé straně diskuze, tedy příjemci tvrzení, si pravdivostí předem nikdy nemůžeme být jistí. A to je ten zásadní problém! Další důležitou vlastností tvrzení je jeho konkrétnost. Pokud nám totiž někdo předává tvrzení, které je fádní nebo moc obecné, asi nad ním nikdo nebude moc uvažovat. Je to přeci jenom zbytečná mozková námaha.

•  Důkaz

Důkaz potřebujeme právě pro prokázání pravdivosti našeho tvrzení. Takže ono nesmrtelné: ,,důkaz místo slibů“ platí i v kritickém myšlení. Abychom mohli pracovat s důkazem, zformulujeme si dvě zcela vyčerpávající tvrzení: A+ to je například to naše původní tvrzení a A- které je jeho přesným opakem. Teď co s tím? To si povíme za chviličku, protože ještě potřebujeme poslední třetí součást, která nám s důkazy pomůže.

•  Doklad

Doklad je prostě doklad! Když něco kupujeme, chceme obvykle doklad, je to už takový folklór, běžná věc. Když něco tvrdíme a stojíme si za tím, doklad potřebujeme. Ostatní ho prostě vyžadují. Proč ho vůbec vyžadujeme? Je to něco víc, je to něco, čím můžeme potopit všechny pochybovače. Doklad zasadí finální ránu na hrb podezření a nedůvěry. Když pak chceme vrátit něco, co jsme si zakoupili, máme to v kapse. A tak to funguje i s tvrzením.

Absence

Pokud vám něco z těchto tří částí bude chybět, nastane problém. O absenci tvrzení asi nemá smysl se bavit. To je problém zásadní. Zde platí zlaté pravidlo: když nemám co říct, raději mlčím. Co je ale vážně problém, je absence dokladu tedy i důkazů. Říká se doslova: ,,absence dokladu je dokladem absence“. No, a tím se podle Kamila vysvětluje vše kolem fenoménu zvaný Yetti. Jak řekl: ,,Vidělo ho spoustu lidí, ale pouze pozorování je prostě slabý doklad. Jo, kdyby ho někdo třeba srazil autem...to by byla jiná!“ S chybějícími důkazy prostě neobstojí ani soud, natož pak my.

Odhad pravděpodobnosti

Nyní známe tři esenciální složky kritického myšlení a neoblomného tvrzení. Za předpokladu, že máme všechny střípky a nic nám nechybí, můžeme pokračovat v kritickém myšlení. Teď je třeba přejít k akci. Je třeba odhadnout pravděpodobnost.

Odhadem pravděpodobnosti vlastně zjišťujeme co je pravděpodobně pravda a co pravděpodobně pravda není. Zní to trošku jako operace hodná spíše robota, než lidského uvažování, ale asi to vážně funguje. Důležité je uvědomit si, že naše závěry musí být vždy provizorní. Všichni zarputilci a kamenné hlavy teď asi přestávají číst, ale zkusme si společně uvědomit, že ,,pochybnost je naším největším přítelem a jistota je nejlepším nepřítelem“.

Bayesovské usuzování

Pamatujete na druhou složku kritického myšlení-důkaz? Řekli jsme zde něco o A+ a A-. To využijete právě teď. Správní odhadovači pravděpodobnosti a guru kritického myšlení používají postupy jednoho velice chytrého pána. S Thomasem Bayesem se setkáte, například když budete řešit, proč vám statisticky něco nevychází (a to se pak zasmějete, nebo přijde pláč).

Bayesovské usuzování je vlastně proces kritického myšlení, kde operujete s tvrzením A+ a A-. Teď jsme vám to hodně ulehčili, věřte nám. Pokud ale pochybujete a chcete důkaz, tak doklad najdete ve videu z Kamilovy přednášky, kde je i přesný návod. To jen pro ty, co se chtějí dozvědět ještě víc.

Mimořádná tvrzení

Pro ty, co raději vše ve zkratce nebo jsou si svým kritickým uvažováním už jistí, to hezky shrnul Christopher Hitchens. Ten tvrdil, že: ,,mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné doklady“ a vzhledem k jeho kariéře na to pár dokladů asi měl. Tak mu budeme věřit a pamatujme si, že: ,,míra dokladovosti je přímo úměrná mimořádnosti tvrzení“.

Když přeskočíme Bayese a použijeme, co jsme se naučili, můžeme si být více jistí, že čím lepší doklady máme, tím menší je pravděpodobnost, že se mýlíme.

Problémy kritického myšlení

To by nebylo ono, kdyby v tom nebyl háček. A háčků je tu několik. Ten první a asi největší, je fakt, že odhad pravděpodobnosti pravdivosti a nepravdivosti je obvykle velmi subjektivní a tudíž i nepřesný. S tím nám pomáhá právě Bayes. Odhad ale také závisí na vstupních znalostech a s tím nám už Bayes bohužel nepomůže. Vstupní znalosti jsou prostě na nás. Závisí na tom, jaký máme přehled v tématu, všeobecný rozhled, jak moc jsme otevření názorům a přijímání nových informací.

Důležité je také nespoléhat se pouze na svůj vlastní odhad. Interpersonální odhad je jeden z klíčů kritického myšlení. Takže se nebojte ptát a sdílet informace, třeba v týmu, abyste se pak nedivili, že vaše odhady prostě nejsou ono a neustále se pletete.

A co když kritické myšlení nepomohlo a vy se stále bloudíte v pochybnostech a špatných rozhodnutích? Nebo máte pocit, že se necháváte zbytečně ovlivňovat špatnými médii či názory nebo iracionálním myšlením? Kamil nám na závěr řekl: ,, chce to počítat s tím, že život není fér“.

Pokud tedy chcete, aby vás někdo poslouchal, buďte konkrétní a správně formulujte! Pamatujte, že doklad je vaše pravá a důkaz vaše levá ruka. Mějte provizorní názory a nepokoušejte se znalosti nahradit Bayesem. Pamatujte také, že na kritické myšlení a odhadování nemusíte být vždy sami, a že diskuse není boxerský zápas!