Chtěl bych přeplavat La Manche, plánuje Petr Šlajs, plavec z Plzně

Narodil se v roce 1990, vystudoval sportovní gymnázium v Plzni, nyní pokračuje na Českém vysokém učení technickém, obor stavební inženýrství v Praze. Zároveň je ale Petr Šlajs obrovským sportovcem. V letech 1998 až 2004 se věnoval plavání, poté přidal běh na lyžích, pak triatlon a loni přibral také zimní plavání.

A v něm se mu daří náramně! Před pár týdny se Šlajs, který nyní hájí barvy Prvního pražského plaveckého klubu otužilcù, přivezl z mistrovství světa v ruské uměni zlatou medail za triumf v nejdelším závodì na 450 metrù. K tomu přidal ještì stříbro na dvoustovce.

Kariéru v triatlonu jste musel přibrzdit kvůli zdravotním problémům s koleny. Jak vás vůbec napadlo zkusit zimní plavání?
Mám rád extrémy. Loni jsem poprvé zkusil kryathlon, což je závod v zimním plavání, běhu a běhu na lyžích. Začal jsem trénovat, každé ráno si dal ledovou sprchu, dvakrát třikrát týdně skočil do řeky. Věděl jsem, že musím ve vodě vydržet tři minuty, abych to zvládnul. Pak už jsem u otužování zůstal.

Na co plavec myslí, když je v ledové vodě a je opravdu velká zima?
Na nic zvláštního. Dříve jsem si občas v duchu opakoval: Je to teplé, je to teplé, ale teď už to nedělám. Do studené vody se mi nechce nikdy, pokaždé je to výzva. Ale nejhorší je první krok. Vím, že když pak vylezu, budu spokojený a ta euforie všechno přebije.

Je nějaký časový limit, jak dlouho může sportovec ve studené vodě zůstat nejdéle?
Záleží na její teplotě. Zrovna v Rusku na mistrovství světa byla voda kolem nuly. To je to nejhorší. U nás je v závodě při teplotě vody pod 8 stupňů Celsia limit 26 minut, pod 4 stupně potom 22 minut, pak se musí z vody ven.

Obyčejně je nejdelší trať na světových šampionátech delší než 450 metrů. Proč se tak ruští organizátoři rozhodli?
Právě z obav, že je voda příliš studená, trať zkrátili. Plavalo se v bazénu vysekaném v zamrzlé řece. Byla tam ledová tříšť přímo v dráze. To bylo nepříjemné, rozrážet ji obličejem. Spousta plavců se o ni i pořezala. Navíc se startovalo hodně brzy poté, co jsme vlezli do vody. Když to uděláte, zrychlí se vám dech a je dobré rozdýchat to, zvyknout si. Takhle jsme zvyklí z Česka. Ale v Rusku na to bylo jen pět vteřin.

Jak se po závodech zahříváte?
Já si jdu zaběhat. Tím si krásně prokrvím svaly a nemám pak takovou klepavku, kterou plavec obvykle dostane po pěti minutách, co vyleze z vody. V Rusku proto byly připravené sauny nebo nás obalovali teplými hadry a pořád je měnili.

Jaké cíle si dáváte v zimním plavání?
Mám pocit, že otužování a jóga mi pomohly v uvolňování stresu, to se mi líbí. A chtěl bych jednou přeplavat kanál La Manche. Voda tam má kolem 12 až 16 stupňů a vydržet tam několik hodin, to je můj dlouhodobější cíl.