Účast na EURU byla pro celou Albánii velká událost, líčí fotbalista Kace

Narodil se v albánském městě Korcë, ale už od tří let žije v Řecku. Tam také postavou menší, ale o to víc rtuťovitý záložník Ergys Kace začal svou fotbalovou kariéru v týmu Achilleas Triandrias. Ve dvanácti letech pak přestoupil do známého PAOK Soluň, kde je stále kmenovým hráčem, v řecké lize odehrál už přes sto utkání. Ale když po nepříliš vydařeném vstupu do sezony Viktoria Plzeň hledala posily, vybrala si právě Kaceho.

„A já si na život v Česku rychle zvykl,“ usmívá se Kace, který v červenci oslavil 23. narozeniny.

Plynně se domluví řecky, částečně anglicky. A teď už čile pochytává i česká slovíčka. Však také do týmu úřadujícího mistra zapadl dobře, v nabitém kádru dostal šanci v domácí soutěži i v Evropské lize a rozhodně vedení Viktorie nezklamal. „Má neskutečný klid a přehled. Přesně takový hráč nám tady chyběl, dokáže dávat diagonály do strany a tím zrychluje hru,“ chválil ho po prvních zápasech plzeňský trenér Roman Pivarník.

Co jste vlastně o Viktorii věděl před příchodem do Plzně?
Viktorku jsem zaregistroval, když před časem hrála Champions League. Vybavuji si, že si zahrála i proti Barceloně. A věděl jsem, že v Plzni vyrostly takové hvězdy jako Petr Čech nebo Pavel Nedvěd, který získal dokonce Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

V Plzni jste zatím na roční hostování s opcí. Přemýšlel jste o nabídce Viktorie dlouho?
Chtěl jsem zkusit něco jiného, otevřel jsem novou životní kapitolu. Začátky byly samozřejmě těžké, ale spoluhráči v kabině i všichni lidé v klubu se mi snažili co nejvíce pomoci.

Líbí se vám Plzeň jako město?
Žil jsem dosud v Soluni, která má milion obyvatel a leží přímo u moře. Je to řecké velkoměsto. Plzeň je menší, klidnější. Ale zalíbilo se mi tady, nemám problém. Věděl jsem, že se tady hraje dobrý fotbal a také vaří skvělé pivo, které je známé po celém světě.

Jste členem albánské reprezentace, za kterou jste si připsal i dvě branky. Jak vzpomínáte na tu z června 2015 v přípravném utkání proti Francii?
Krásná chvíle. Hrálo se u nás v Elbasaně, v hledišti bylo 12 tisíc fanoušků. Těsně před koncem prvního poločasu jsme dostali výhodu přímého kopu a mně se povedlo poslat míč přesně do pravého horního rohu branky a překonat brankáře Llorise. Na ten moment nejde zapomenout.

Stejně jako na účast na letošním EURU právě ve Francii, že? Albánie sice při premiérové účasti na mistrovství Evropy nepostoupila ze základní skupiny, ale na turnaji jste zanechali velice dobrý dojem.
Pro nás všechny to byla veliká výzva. Albánie byla na takovém turnaji poprvé v historii, pro celou zemi to byla obrovská událost a pro každého hráče něco speciálního. Všichni jsme byli šťastní, že můžeme být u toho. Jsem rád, že jsem se alespoň na půl hodiny dostal i na hřiště v utkání proti Švýcarsku. Jen škoda, že jsme prohráli těsně 0:1. Ale závěrečná historická výhra proti Rumunsku pro celou zemi znamenala strašně moc.