Snad to čtvrtfinále s Plzní prolomím, věří hokejový útočník Jan Eberle

V hokejové extralize už má „odkrouceno“ přes 450 zápasů, nejvyšší soutěž hrál za rodné Kladno, mihl se v Litvínově a poslední tři sezony útočník Jan Eberle hájil barvy olomouckých Kohoutů.

S nimi se dvakrát ve čtvrtfinále utkal s Plzní, dvakrát Škodě podlehl. A právě do modro-bílého klubu devětadvacetiletý forvard přestoupil a v květnu naskočil do letní přípravy. „A snad to čtvrtfinále s Plzní konečně prolomím. Pro mě je to určitě další posun v kariéře,“ pochvaloval si Jan Eberle, někdejší mládežnický reprezentant.

Uplynulá sezona pro něj byla v extralize nejúspěšnější, v 59 utkáních si připsal devět branek a dvacet asistencí.

Přemýšlel jste hodně o změně působiště, když se vám v Olomouci tak dařilo?

Každá nabídka má své pro a proti. Ale pro mě je výzva prosadit se tady v kádru Plzně. Je to posun. Poznám i hokejovou Ligu mistrů, což bude určitě zajímavá konfrontace a zpestření sezony hned v jejím úvodu.

Jak hodnotíte tříleté angažmá na Hané?

Na Olomouc neřeknu jediné křivé slovo. Vybojoval jsem si nějaké místo, dostával od trenérů důvěru. Koneckonců i to, jak jsem se tam prosazoval, mě dostalo sem do Plzně.

Teď vás čeká jiný herní styl, Plzeň v minulé sezoně nastřílela nejvíc branek. Vítáte to jako útočník?

Ono se o Olomouci pořád tvrdilo, že hrajeme jen defenzivně a bráníme. Ale myslím, že i v tom play-off jsme potvrdili, že dokážeme hrát aktivně, nebyl to žádný obranný val. Myslím, že jsme hráli dobrý hokej. Ale těším se na Plzeň, která je vyloženě útočný mančaft a ten styl se mi líbí.

Probíral jste s novými spoluhráči jarní čtvrtfinále, ve kterém Plzeň Olomouc vyřadila?

Už v té době byly nějaké náznaky, že bych mohl jít v létě do Plzně, ale během té série to člověk samozřejmě neřešil. A shodli jsme se tady s klukama, že až na ten poslední zápas to bylo vyrovnané, čtvrtfinále se mohlo přiklonit na obě strany. Největší problém byl, že jsme nedokázali ani jednou vyhrát na domácím ledě. V tom pátém utkání už pak byla Plzeň lepší.

Jaká byla pro vás Škodovka jako soupeř?

V té minulé sezoně hodně nepříjemný. Naštěstí jsem nebyl na podzim u toho výprasku 10:0 v Plzni, ale pak jsem si tu „užil“ ten druhý, kdy jsme schytali šestku. Byly to zvláštní zápasy, protože doma v Olomouci jsme zase vyhráli my 5:0. Až poslední duel v základní části a to čtvrtfinále byly vyrovnané.

Koho z plzeňského kádru jste už předtím znal osobně?

Doma na Kladně jsem hrával s Davidem Stachem, v Českých Budějovicích jsem se zase potkal s Romanem Vráblíkem. Takže první dny jsem se trošku rozhlížel a seznamoval, vždyť jsem teprve ve třetím extraligovém klubu v kariéře. Ale s klukama jsme se naladili rychle na stejnou notu, je tady skvělá parta.

Myslíte, že si ještě někdy zahrajete extraligu za rodné Kladno?

Asi každý by si přál hrát nejvyšší soutěž doma. I na jaře jsem Kladnu držel palce, aby to v baráži dotáhli do extraligy. Ale zase jsem nemohl čekat až do začátku května, jak to dopadne, baráž je dlouhá. Takže jsem se už dříve domluvil s Plzni. A věřím, že Kladno se mezi elitu jednou dokáže znovu dostat.

S týmem jste byl od začátku letní přípravy, jak těžká byla?

Hodně náročná. Letní příprava není nikdy záživná, ale člověk ji odpracovat musí. Věříme, že tu kondici pak přetavíme do dobrých výsledků. Není to o nějakém přemlouvání, je to nutné zlo. Ale člověk se těší, až půjde s týmem na led.