Slovenský hokejista Kudroč hraje za Plzeň, ale domov má ve Švédsku

Život hokejového obránce Kristiána Kudroče, to je velký cestovatelský příběh. Dvoumetrový rodák ze slovenských Michalovců opustil rodnou zemi v 17 letech a vydal se za oceán. Zvládl 26 zápasů v NHL v dresech Tampy Bay a Floridy, poté působil ve finské i švédské nejvyšší soutěži a také v ruské KHL. Právě tam se však jeho kariéra zadrhla. V létě 2014 jako hráč Omsku utrpěl těžký otřes mozku, celou sezonu nehrál. Poté podepsal smlouvu s Novokuzněckem, ale loni v létě se dohodl na jejím rozvázání.

K hokeji se tak vrátil až na podzim v Plzni. Ta 34letého Kudroče, vicemistra světa z roku 2012, vzala na měsíční zkoušku. Uspěl a v lednu se s vedením HC Škoda dohodl na další smlouvě, tentokrát do konce aktuální sezony. „V Česku jsem maximálně spokojený. Extraliga má vysokou kvalitu, v Plzni máme výborný tým, dobré trenéry a je tu parádní parta. Mám vše, co potřebuju,“ pochvaluje si Kudroč.

Ale ještě k jeho životním střípkům. Slovák, který hraje v Česku, totiž našel domov na severu Švédska. Tam žije se švédskou manželkou a malou dcerkou Innes Gabrielou, které za ním před pár dny přicestovaly do Plzně.

Přibližte, kde přesně se nachází váš švédský domov?

Bydlím na severu, to město se jmenuje Kramfors a žije tam necelých dvacet tisíc lidí. Nejbližší větší město je Sundsvall, přibližně 150 kilometrů daleko. Do hlavního města Stockholmu to máme bezmála pět set kilometrů. Kramfors má hlavní část, která je trochu víc rozlehlá, ale my s rodinou žijeme v části na ostrově Svanö.

Rozmýšlel jste se dlouho, zda se ve Švédsku usadit?

Už je to jedenáct let. Poprvé jsem se do Švédska dostal při výluce v NHL v roce 2005, kdy jsem hrál ve druhé lize za Hammarby. Pak dvě sezony za Södertalje a ještě v Brynasu a Frölundě.  Hlavním důvodem, abych se tam usadil, byla samozřejmě moje manželka. Chtěla tam zůstat a já byl pro.

Tak to vás asi mrazivé počasí, které v Plzni vládlo jeden lednový týden, příliš nezaskočilo, že?

Mrazivé? Já se pořád cítil jako na Kanárských ostrovech (směje se). Když je u nás ve Švédsku teplo, znamená to v zimě kolem mínus patnácti stupňů. Ale jinak je tam běžně třicet pod nulou, občas i mínus čtyřicet. Délka zimy je různá, ale třeba loňský rok jsme měli sníh až do konce května. Přes zimu to tam není žádná sláva, mnoho se toho dělat nedá. Ale kdo rád lyžuje, ten se tam vyřádí.

A co v létě?

Léto je tam nádherné, světlo je prakticky po celý den. Kdo rád rybaří a plave, ten si užije. I když voda není zase tolik teplá. Přes léto se teploty pohybují různě, většinou kolem dvacítky. Loni bylo v jednu chvíli i 28 nad nulou, ale to už je na tuhle oblast velký extrém.

Jak velká je vaše dcera?

Malinká, jsou jí necelé tři měsíce. To ona byla důvod, proč jsem skončil v Rusku a vrátil se domů. Chtěl jsem být u jejího narození. A krátce potom přišla nabídka z Plzně. Dokud jsem tady byl jen na zkoušce, nemělo cenu, aby za mnou žena s malou jezdily. Teď, když jsme se s vedením Škody dohodli na delším kontraktu, jsem rád, že jsme zase pohromadě.