Petr Čech: Ke sportu mě nikdo nutit nemusel

Fotbalová legenda, opora české reprezentace, odchovanec plzeňského fotbalu Petr Čech v rozhovoru o sportování, obezitě i výchově svých dětí.

Michal Dvořák, plzeňský radní pro sport, se pustil do boje s obezitou. Je podle Vás obezita závažný problém?

Je to velice závažný problém. Obézní lidé jsou více náchylní k nemocem. Pořád přece platí ve zdravém těle, zdravý duch.

Podle řady zdravotnických studií jsou na tom děti z Plzeňského kraje v tomto ohledu nejhůře z celé republiky.

To je pro mě překvapení. Důvody neznám, protože Plzeňsko je vyloženě sportovní region – hokej, fotbal, házená, atletika. Věřím, že někdo najde nějaké řešení, že děti znovu přivede ke sportu. Určitě k tomu výrazně přispěje i Michal. Vždy je ale důležitá základní výchova rodičů.

Radní pro sport na tento stav logicky upozorňuje. Pomůže několika obézním lidem. Bude s nimi chodit cvičit, sponzorsky zajistí posilovnu. Pomůže jim k lepší postavě, zlepší zdraví i sebevědomí. Konkrétní případ mohou následovat ostatní. Vše bude možné sledovat na sportovním portálu města Plzně, na adrese www.sport.plzen.eu. Co na tento záměr říkáte?

Víc než záměr je pozitivní myšlenka pomáhat. Chvályhodná věc. To je návod, snaha ukázat všem to, jak jim zdravý životní styl může pomoci, aby se cítili lépe, byli zdraví, sebevědomí, spokojení sami se sebou. Jaký může mít vliv na kvalitu jejich normálního života.

Sport je pro děti důležitý. Dítě samo si pak vybere, jestli se chce sportem zabývat profesionálně či ne. Jak to ale bylo u Vás doma?

Mě nikdo do sportu nutit nemusel. Spíše tomu bylo naopak, museli mě spíš brzdit. Všechny sporty mě bavily. Ať už to byl fotbal nebo hokej. Nevyhledával jsem nic jiného než to, s kým si zahrát tenis nebo fotbal. U mě to nebyla otázka toho, jestli budu profesionál nebo ne, prostě mě to bavilo, tak jsem sportoval. A bude to takhle i dál. I kdybych už se sportem neživil, tak prostě budu sportovat dál.

Neměl jste Vy sám někdy problémy s nadváhou?

Neměl. Nikdy si na nic takového nepamatuji. Byl jsem celé dětství někde venku a sportoval jsem. Měl jsem tak velký výdej energie, že nic takového nehrozilo a nikdy jsem nic takového neřešil.

Vedete ke sportu i své děti?

Nijak speciálně ne. Ale protože já i manželka sportujeme, tak to děti vidí pořád okolo sebe a začnou automaticky samy sportovat, což je asi ta nejlepší možnost. Chytne je fotbal nebo tancování a nikdo je nemusí k ničemu nutit.

Shodnete se na výchově i s Vaší manželkou?

Bezvadně. Jak co se týká sportu, tak výchovy obecně, tak máme na věci podobný názor.

Na sportovním portále města Plzně se mohou dát dohromady i lidé, kteří nemají s kým chodit sportovat. V jedné sekci sdružuje lidi, kteří nemohou najít kamaráda na sportování. Co říkáte na takový nápad?

Velice dobrá myšlenka. Věřím, že to hodně lidem pomůže. Jak jednotlivcům, tak i skupinám. Když máte s kým chodit do tělocvičny, na hřiště, do posilovny, může mít veliký vliv. To nové prostředí je opravdu rozdílné a může to řadu lidí, kteří ho třeba neznají, odradit. Navíc ten druhý nebo ti ostatní ve skupině mohou mít větší motivaci a strhnou jedince k větším výkonům, ta chuť se přenese.

Jste profesionální sportovec, ale můžete dát nějakou radu důležitou pro Vaše zdraví a fyzickou pohodu, například i co se týká stravování, čtenářům tohoto článku?

Platí taková zlatá střední cesta. Když budete jíst od všeho něco a vyváženě a budete se pohybovat, tak se příjem bude rovnat tomu, co člověk vydá. Člověk, co správně jí, se cítí dobře, pohodově. Nic mu nechybí a je celkem jedno, jestli jste profesionální nebo amatérský sportovec. Zdravé tělo a spokojenost dává člověku pohodu, což je pro život to nejdůležitější.

Příští rok bude olympiáda v Riu. V Plzni vyroste fanzóna a v ní olympijská stanoviště jako imitace brazilských sportovišť. Děti i dospělí si zde vyzkouší disciplíny, ve kterých se bude závodit na olympiádě v Riu.

Myšlenka je to skvělá. Děti se seznámí s disciplínami, které by normálně nepoznaly. Přivede je to ke sportům, které se jim v televizi zdají atraktivní, ale neměly by příležitost si je vyzkoušet. Třeba by je to ani nenapadlo, že to mohou zkusit. Ale tady se jim to samo nabídne. Pak přijdou domů a řeknou rodičům. Tati, já bych chtěl házet oštěpem, a třeba z ní bude nová Bára Špotáková.