ZAVŘÍT
Sportovní portál města Plzně

I bronz má velkou hodnotu, radoval se hokejbalista Ondřej Benedikt po MS v Pardubicích

REDAKCE

V červnu si jako jediný zástupce extraligového HBC Plzeň zahrál na mistrovství světa hokejbalistů v Pardubicích. A stejně jako jeho bratr Jiří, který startoval na předchozím šampionátu ve švýcarském Zugu před dvěma lety, si obránce Ondřej Benedikt pověsil na krk bronzovou medaili. K tomu si při své premiéře na vrcholném turnaji připsal dva góly a jednu asistenci, pravidelně nastupoval do elitní přesilovkové formace.

"Vzpomínat budu vždycky rád, i když semifinálové vyřazení se Slovenskem mě stálo i pár slz. Ale v paměti budou hlavně ty hezké chvíle. Nejsilnější asi na první vstřelený gól proti Švýcarsku. To, jak několik tisíc diváků skanduje vaše jméno, je nepopsatelné," svěřil  se 24letý Ondřej Benedikt.

Semifinále se Slovenskem, které vyhrál soupeř 1:0 po samostatních stříleních, stanovilo nový divácký rekord mistrovství světa, utkání sledovalo 7592 diváků. Jak se hrálo v takové atmosféře?
Pro mě to byl nejvypjatější zápas, který jsem v kariéře hrál. Všichni jsme věřili v postup, pořád se navzájem povzbuzovali, ale stejně tak Slováci, oba týmy nechaly na hřišti úplně všechno. Nám scházela jen troška štěstí, vždyť jsme během normální hrací doby třikrát nastřelili brankovou konstrukci. Porážka po penaltách byla strašně smutná. Ale je to zároveň moment, ze kterého lze v budoucnu čerpat a bojovat o to víc, aby se to nemuselo opakovat.

Hned druhý den vás čekalo utkání o třetí místo proti Řecku. Bylo složité se na něj připravit?
Semifinálovou porážku bylo samozřejmě těžké pustit z hlavy. Ale pořád tam ležela jedna medaile a bylo o co hrát. I trenéři zaveleli, že co bylo, je pryč a ten zápas prostě vyhrajeme. I bronz z mistrovství světa má velkou kvalitu, nemá ho každý. Šli jsme do toho s jediným cílem - vyhrát a společně i s fantastickými fanoušky si ten poslední zápas užít. A i když to bylo chvílemi drama, výhra 4:3 byla zasloužená.

Stála i za velkou oslavu?
Nějaké oslavy samozřejmě byly. A každý si je rád hradil ze svého. Peníze, které jsme měli vybrané v týmové pokladně, jsme totiž společně darovali malé Elišce na její léčbu. Ale na delší ponocování nebyl čas. Šampionát se konal v termínu zkoušek na vysoké škole. A já pak musel všechny nedokončené předměty dodělat během osmi dnů. Takže fyzické vyčerpání vystřídalo to psychické.

Jak byste charakterizoval sílu českého národního týmu na domácím MS?
I statistiky ukázaly, že jsme měli velmi silný tým v počtu vytvořených šancí, ale zároveň nás trápila koncovka. To nás stálo i zmiňované semifinále. Jinak je dobře, že rychlostně se už většina týmů vyrovnává. Snad jen v organizaci hry je vidět, že absolutní špička má nad ostatními stále navrch.

Ve čtvrtfinále jste narazili na Indii a řada fanoušků si v té souvislosti vzpomněla na finále MS v Plzni v roce 2009, kde Češi právě proti Indii v prodloužení vybojovali zlaté medaile. A i teď to bylo velké drama, že?
Strašně těžký zápas. Indové jsou velcí atleti a podle toho ta hra i vypadala. Hrálo se často stylem nahoru dolů a síly ubývaly. Když se ve třetí třetině Indové dostali do vedení, na střídačce zavládlo ticho. Ale rychle nás trenéři vzpamatovali, přidali se i všichni hráči a na hřišti jsme vytvořili neskutečný tlak. Skóre jsme otočili, pak dali třetí gól do prázdné branky. Myslím, že takhle emotivní obrat jsem zažil poprvé.

Jak se vám líbila divácká atmosféra v Pardubicích?

Byla úžasná, pro mě něco neuvěřitelného. Z extraligy tohle neznám a nedá se na to nijak připravit. Cítíte, jak vás plný stadion žene každý zápas za výhrou. Jediným problémem byla pak komunikace na hřišti, která nebyla zcela nerealizovatelná. Prostě mi nešlo těch sedm tisíc diváků překřičet. (smích)

Nový příspěvek

Pro přidání příspěvku se musíš nejdřív přihlásit nebo zaregistrovat

ODEBÍRAT ČLÁNKY E-MAILEM

Pravidelný přísun informací o sportování v Plzni

Ahoj, když si u nás vypneš blokování reklam, umožníš poskytovat SportCentral i nadále zdarma. Děkujeme za zvážení :-)[x]