Až jednou skončím, bude na co vzpomínat, říká Andreas Ivanschitz

Byla to v lednu letošního roku velká událost. Fotbalová Viktoria Plzeň oznámila, že posilou úřadujícího mistra se stává Andreas Ivanschitz. Třiatřicetiletý záložník, který v minulosti nosil v rakouské reprezentaci kapitánskou pásku, působil v nejvyšších soutěžích v Řecku, Německu či Španělsku a v loňském roce vybojoval titul v kanadsko-americké MSL s týmem Seattle Sounders FC! „Šutéra“ s tak nabitým fotbalovým životopisem česká liga dlouho neměla.

„V Seattlu mi sice chtěli nabídnout novou smlouvu, ale já už se chtěl s rodinou vrátit do Evropy. Čekal jsem, jaké nabídky přijdou, trvalo to několik týdnů. Nakonec mi zavolal trenér Plzně Roman Pivarník, že má zájem přivést mě do Viktorie. Rozhodl jsem se rychle, vyřídil potřebné věci v Americe a pak už letěl do Vídně a za plzeňským týmem na soustředění do Španělska,“ vzpomínal Ivanschitz, rodák z Eisentadtu, který pochází z rakouské menšiny Burgenlandských Chorvatů.

Za rakouský národní tým odehrál 69 utkání, vstřelil 12 branek. V rakouské lize začínal v sezoně 1999/2000 ve vídeňském Rapidu, kde se mimo jiné těsně minul právě s plzeňským trenérem Pivarníkem, který tam rovněž jako hráč a později asistent trenéra působil. Začátky ve Viktorii ale neměl Ivanschitz jednoduché. Bojoval o místo v základní sestavě, udeřil až v 21. kole v Karviné, kde jeho gól nastartoval v závěru obrat z 1:2 na 3:2. „Dundee“, jak mu v kabině spoluhráči přezdívají, o sobě určitě dá ještě vědět.

Jaké jste měl vůbec zkušenosti s českým fotbalem, než jste přestoupil do Viktorie?
Pokud si dobře vzpomínám, svůj první gól za národní tým jsem vstřelil právě Čechům ve Vídni a pro mě to byl skvělý zážitek. Ale už si přesně nepamatuji, před kolika lety to bylo. A v Plzni mi pak připomněli, že před třemi lety jsem proti českému týmu nastoupil i ke svému poslednímu vystoupení za svou vlast. Bylo to v Olomouci, vyhráli jsme a jediný gól nám dal můj současný spoluhráč Tomáš Hořava.

Znal jste předtím i někoho z hráčů Viktorie?
Vzdáleně kapitána Romana Hubníka a Davida Limberského, kteří hráli na loňském mistrovství Evropy. Ale s ostatními kluky jsem se seznámil rychle a všechno funguje skvěle. A i Viktorku jako klub jsem samozřejmě znal. Jsem z Rakouska a Česká republika je blízko, takže má člověk povědomí o všech vašich velkých klubech. Plzeň je mistr, hrála Ligu mistrů i Evropskou ligu. Je to ambiciózní a cílevědomý klub, proto jsem se rozhodl zkusit angažmá právě tady. A zkusím ze sebe vydat jen to nejlepší.

Máte za sebou skvělou kariéru, rád se za ní ohlížíte?
Snad mohu být spokojený. Vyhrál jsem rakouskou ligu s Rapidem i americkou soutěž v Seattlu. Velmi blízko jsem byl k titulu i v Řecku, kde nás ale v posledních dvou kolech sezony přeskočil Olympiakos. Působil jsem v mládežnických reprezentacích Rakouska, pak léta v dospělém národním týmu. S ním jsem si v roce 2008 užil i evropský šampionát, který se konal u nás v Rakousku a ve Švýcarsku. To byl obrovský zážitek, i když výsledkově se nám turnaj moc nepovedl. Až jednou skončím, bude na co vzpomínat.

Teď máte před sebou další výzvu v Plzni?
Rozhodně. Hlavním cílem klubu je opět vyhrát titul. Přišel jsem uprostřed sezony, to nikdy není jednoduché. Ale pevně věřím, že tenhle úkol dokážeme splnit. A já se budu snažit pomoci, co nejlépe budu umět.